Arménské království v Kilíkii
From Wikipedia, the free encyclopedia
Arménské království v Kilíkii (arménsky Կիլիկիոյ Հայկական Թագաւորութիւն, Kilikioj Hajkakan Thagauruthjun), neboli zkráceně Kilíkijská Arménie či Malá Arménie (nezaměňovat s Malou Arménií v zeměpisném významu, jež ležela jinde), byl vrcholně středověký státní útvar v historické zemi Kilíkii, na pomezí dnešního jižního Turecka, severozápadní Sýrie a při březích severovýchodní části Středozemního moře.
Arménské království v Kilíkii Կիլիկիոյ Հայկական Թագաւորութիւն
| |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
Počet obyvatel |
více než 1 000 000 | ||||||||||||||||
Národnostní složení |
|||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||
tategan | |||||||||||||||||
Vznik |
|||||||||||||||||
Zánik |
1375 – egyptští mamlúci dobyli hlavní město Sis | ||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||
|
Hlavním městem Kilikijského království byl Sis, dnešní turecké město Kozan. Během křížových výprav byli Arméni blízkými spojenci evropských křižáků a sami se nazývali baštou křesťanství na východě. Za vlády francouzské dynastie Lusignanů se Arméni, nedávno ještě pod nadvládou Byzance, přiblížili evropským královstvím na Západě díky vazbám ke křižáckým státům Outremeru. Nezávislým státem byla Kilíkijská Arménie přibližně v letech 1078 až 1375. Kilíkie od doby, co byli Arméni pod cizí nadvládou, sloužila jako centrum arménské kultury a nacionalismu.
Arménské království v Kilíkii ovládalo velká města a hrady, například přístav Korikos, Partzerpert, Vlaha (dnešní Feke), Hromgla, Tarsos, Anazarbe, Til Hamdoun, Mamistra (dnešní Misis), Adana a přístav Ayas (Aias).