Asymetrické buněčné dělení
From Wikipedia, the free encyclopedia
Asymetrické dělení buněk je buněčné dělení, jeho výsledkem jsou dvě dceřiné buňky s různými buněčnými osudy. Tento fakt je hlavním rozdílem od dělení symetrického, při kterém vznikají dvě dceřiné buňky s naprosto stejným buněčným osudem. Nejznámějším příkladem buněk, které se dělí asymetricky, jsou buňky kmenové. Jedna kopie původní kmenové buňky si zachovává vlastnosti buňky rodičovské, zatímco druhá dceřiná buňka je naprogramována k diferenciaci na jiný typ buněk s ne-kmenovým charakterem. Avšak i kmenové buňky se občas dělí symetricky, aby mohly produkovat dvě identické kopie. K symetrickému dělení u kmenových buněk dochází hlavně v embryonálním růstu tkání a při regeneraci.
V zásadě existují dva mechanismy, které mohou vysvětlovat rozdílný osud buněk při buněčném dělení. V prvním případě jsou dceřiné buňky zpočátku zcela shodné a jejich rozdíl nastává až v důsledku mezibuněčné signalizace. Ta může nastávat buď mezi dceřinými buňkami, nebo s buňkami v jejich okolí. Tomuto mechanismu se poté říká vnější asymetrické buněčné dělení (extrinsic asymmetric cell division). V případě druhého mechanismu jsou budoucí dceřiné buňky odlišné dědičně a liší se již v době oddělení od mateřské buňky. Protože tento mechanismus není závislý na interakci buněk mezi sebou nebo s buňkami v jejich blízkém okolí, musí se spoléhat na svou vnitřní (intrinsic) asymetrii. Termín asymetrické dělení buněk se obvykle vztahuje právě na vnitřní asymetrické buněčné dělení (intrinsic asymmetric cell division).