Erupční sloupec
From Wikipedia, the free encyclopedia
Erupční sloupec (nebo také erupční sloup) je vysoký sopečný oblak vertikálního rozsahu, skládající se z přehřáté směsi popela, hornin a plynů, který stoupá ze sopečného jícnu během výbušných vulkanických erupcí. Jeho výška se pohybuje od 2 do více než 40 kilometrů.[1] Sopečné materiály se tak mohou vzestupně dostat vysoko do atmosféry. Po ukončení vzestupu se následně šíří horizontálním směrem. Při silnějších erupcích může erupční sloupec proniknout až do stratosféry, což má potenciál ovlivnit globální klima.[2]
Erupční sloupec je nebezpečný svému nejbližšímu okolí nejenom sopečným spadem, který postihne přilehlou oblast ve směru aktuálního větru, ale i tvorbou extrémně nebezpečných pyroklastických proudů a pyroklastických přívalů, schopné zničit vše v okruhu několika kilometrů (v extrémních případech až 25 km).[3]