Karel I. z Anjou
sicilský král (1266–1285) / From Wikipedia, the free encyclopedia
Karel I. z Anjou (1226? – 7. ledna 1285 Foggia) byl člen královské dynastie Kapetovců a zakladatel druhého rodu Anjou. Byl provensálským (1246–1285) a forcalquierským hrabětem (1246–1248, 1256–1285) ve Svaté říši římské, hrabě z Anjou a Maine (1246–1285) ve Francii; byl také sicilským králem (1266–1285) a achajským knížetem (1278–1285). V roce 1272 byl prohlášen albánským králem a v roce 1277 získal nárok na Jeruzalémské království.
Karel I. z Anjou | |
---|---|
král sicilský, albánský, jeruzalémský a neapolský | |
Karel I. z Anjou Dílo sochaře Arnolfa di Cambia | |
Doba vlády | 1266–1282 Sicílie 1277–1285 Albánie 1277–1285 Jeruzalém 1282–1285 Neapol |
Narození | kolem roku 1226 |
Úmrtí | 7. ledna 1285 Foggia |
Pohřben | Katedrála v Neapoli |
Manželky | Beatrix Provensálská Markéta Burgundská |
Potomci | Ludvík Blanka Sicilská Beatrix Sicilská Karel II. z Anjou Filip Sicilský Robert Isabela z Anjou Markéta |
Rod | Kapetovci |
Dynastie | Anjou |
Otec | Ludvík VIII. Francouzský |
Matka | Blanka Kastilská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel, nejmladší syn Ludvíka VIII. Francouzského a Blanky Kastilské, byl až do počátku 40. let 13. století předurčen pro církevní kariéru. Provence a Forcalquier získal sňatkem s jejich dědičkou Beatrix. Jeho pokusy o obnovení centrální moci ho přivedly do konfliktu s jeho tchyní Beatrix Savojskou a šlechtou. Anjou a Maine přijal od svého bratra Ludvíka IX. Francouzského v apanáži. Ludvíka doprovázel během sedmé křížové výpravy do Egypta. Krátce poté, co se v roce 1250 vrátil do Provence, donutil tři bohatá autonomní města – Marseille, Arles a Avignon – uznat jeho suzerenitu.