Molière
francouzský spisovatel a herec / From Wikipedia, the free encyclopedia
Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, (15. ledna 1622 Paříž – 17. února 1673 Paříž) byl francouzský herec, spisovatel a dramatik období francouzského klasicismu, tzv. Velkého století, během vlády krále Ludvíka XIV.[1] Patří k nejslavnějším dramatikům v historii divadla, jeho hry se dodnes objevují na jevištích, především pak Tartuffe, Misantrop, Lakomec a Zdravý nemocný, jež byla jeho poslední hrou, a při ztvárňování jejíhož hlavního hrdiny také zemřel.
Molière | |
---|---|
Rodné jméno | Jean-Baptiste Poquelin |
Narození | 15. ledna 1622 Paříž |
Úmrtí | 17. února 1673 (ve věku 51 let) Paříž |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Místo pohřbení | Hřbitov Saint-Joseph (od 1673) Hřbitov Père-Lachaise (od 1817; 48°51′38″ s. š., 2°23′42″ v. d.) Museum of French Monuments Molière's tomb |
Pseudonym | Molière |
Povolání | dramatik, divadelní herec, básník, satirik, divadelní režisér, dramaturg, spisovatel a divadelní ředitel |
Alma mater | Lyceum Ludvíka Velikého Stará orleánská univerzita |
Žánr | komedie a fraška |
Témata | divadlo a herectví |
Významná díla | Tartuffe, Don Juan, Misantrop, Lakomec, Měšťák šlechticem , Zdravý nemocný |
Manžel(ka) | Armande Béjartová |
Partner(ka) | Madeleine Béjart |
Děti | Esprit Madeleine Poquelin |
Rodiče | Jean Poquelin |
Vlivy | Titus Maccius Plautus Commedia dell'arte |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl synem měšťana, proti vůli rodiny se stal komediantem. Původně byl hercem kočovné divadelní společnosti, později si založil svoji vlastní a cestoval s ní třináct let po francouzském venkově. Brzy se svými hrami proslavil, především mezi chudinou. Nakonec, díky přízni aristokratů, včetně Filipa I. Orleánského, bratra Ludvíka XIV., účinkoval také na královském dvoře, kde často spolupracoval s hudebním skladatelem Jeanem-Baptistem Lullym. Králova přízeň mu zajistila důchod a jeho družině titul oficiálních královských divadelníků (troupe du Roi).
Zabýval se tzv. nízkým dramatem, především komedií a fraškou, ale také bajkou, tragikomedií, komediálními balety[2] a satirou. V jeho díle je také zřetelná inspirace komedií dell'arte.[3][4] Jeho hry byly velmi odvážné zejména v kritice mravů a společenských poměrů své doby. V satirických veselohrách zesměšňoval pokrytectví, šlechtu a její snobskou morálku a v neposlední řadě církev, která proti autorovi nejvíce brojila a prosadila zákaz některých jeho her, především pak Tartuffa, v němž Molière útočil na náboženský fanatismus.[5] Společenský dopad jeho děl byl mimořádný a v čase rostl. Podle některých badatelů například Molièrova díla v 18. století podkopala legitimitu tradičních institucí a předpřipravila půdu francouzské revoluci.[6] Tematika Molièrova díla je ale velmi rozsáhlá (lakota, pokrytectví, zištnost, cynismus, postavení žen ve společnosti atd.).
Kvalita Molièrových her v kombinaci s jeho nejasným vzděláním vedla v minulosti mnohé badatele k názoru, že Molière není jejich skutečným autorem (a že je jím nejspíše Pierre Corneille). Tyto názory jsou však dnes považovány za víceméně vyvrácené.[7][8]