Ruská občanská válka
válečný konflikt v Rusku z let 1917 až 1922 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty. Podnětem k válce bylo uchvácení moci bolševiky 7. listopadu 1917 (říjnová revoluce) a vytvoření sovětské vlády v čele s Leninem. Boje začaly na přelomu let 1917/1918 a skončily vítězstvím bolševiků v roce 1920, po uzavření řady dohod s odcházejícími československými legionáři.[2] Bezprostředním důsledkem bojů byl katastrofální hladomor v Povolží, naprostý hospodářský rozvrat a mezinárodní izolace Ruska, z dlouhodobé perspektivy pak nastolení jedné z nejtvrdších diktatur světa, která se zhroutila až po polovině osmdesátých let 20. století s nástupem Michaila Gorbačova a Perestrojky.
Ruská občanská válka | |||||
---|---|---|---|---|---|
konflikt: Ruská revoluce, Důsledky první světové války a Meziválečné období | |||||
Vojáci Donské armády v roce 1919; bílá pěchotní divize v březnu 1920; vojáci 1. jízdní armády; Lev Davidovič Trockij v roce 1918, Bolševici popravení Rakousko-uherskou armádou v roce 1918. | |||||
Trvání | 7. listopadu (25. října) 1917 – 25. října 1922[1], až 16. června 1923 | ||||
Místo | bývalé Ruské impérium, Mongolsko, Írán | ||||
Příčiny | Říjnová revoluce | ||||
Výsledek | rozhodné vítězství bolševiků | ||||
Změny území | vznik Sovětského svazu, nezávislost Finska, Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska. | ||||
Strany | |||||
| |||||
Velitelé | |||||
| |||||
Síla | |||||
| |||||
Ztráty | |||||
| |||||
celkové ztráty nejméně 10 000 000 lidí (v důsledku bojů a při hladomoru) | |||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Civilnímu obyvatelstvu přinesla válka nezměrné strádání a utrpení. Spolu s padlými vojáky si vyžádala asi 10 až 17 milionů obětí,[3] tedy mnohonásobně více, než činily ztráty Ruska v první světové válce. Do konfliktu postupně zasáhly mnohé zahraniční mocnosti, od Německa až po Velkou Británii a Japonsko, na západě vyhlásily nezávislost oblasti s neruským obyvatelstvem (Polsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko), přibližně dva miliony lidí (především s vyšším vzděláním) emigrovaly. Poslední odpůrci bolševiků se vzdali až v červnu 1923.