Světový pohár v biatlonu 2019/2020
nejvyšší soutěž v biatlonu v sezóně 2019/20 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Světový pohár v biatlonu 2019/2020 byl 43. ročníkem světového poháru pořádaným Mezinárodní biatlonovou unií (IBU). Začal 30. listopadu 2019 ve švédském Östersundu a skončil předčasně 14. března 2020 ve finském Kontiolahti. Jeho součástí jsou závody v Novém Městě na Moravě v březnu 2020. Celkem na biatlonisty čekalo 9 zastávek světového poháru.
| ||||
---|---|---|---|---|
Základní informace | ||||
Pořadí | 43. ročník | |||
Doba konání | 30. listopadu 2019 – 14. března 2020 | |||
Počet dějišť | 9 (plánováno 10) | |||
Pořadatel | Mezinárodní biatlonová unie | |||
Celkoví vítězové | ||||
Muži | Johannes Thingnes Bø | |||
Ženy | Dorothea Wiererová | |||
Vítězové dílčích soutěží | ||||
Vytrvalostní závod muži | Martin Fourcade | |||
Vytrvalostní závod ženy | Hanna Öbergová | |||
Sprint muži | Martin Fourcade | |||
Sprint ženy | Denise Herrmannová | |||
Stíhací závod muži | Émilien Jacquelin | |||
Stíhací závod ženy | Tiril Eckhoffová | |||
Hromadný start muži | Johannes Thingnes Bø | |||
Hromadný start ženy | Dorothea Wiererová | |||
Štafeta muži | Norsko Norsko | |||
Štafeta ženy | Norsko Norsko | |||
Smíšená štafeta | Norsko Norsko | |||
Pohár národů | ||||
Pohár národů muži | Norsko Norsko | |||
Pohár národů ženy | Norsko Norsko | |||
Závody | ||||
Závody celkem | 38 (muži) / 38 (ženy) | |||
Individuální závody | 21 (muži) / 21 (ženy) | |||
Štafetové závody | 6 (muži) / 6 (ženy) / 6 (smíšené) | |||
Zrušené závody | 3 (muži) / 3 (ženy) | |||
<<< 2018/2019
2020/2021 >>> |
Hlavní událostí tohoto ročníku bylo mistrovství světa v italské Antholz-Anterselvě v únoru 2020.
Další významnou událostí sezony – ovšem mimo světový pohár – bylo mistrovství Evropy v estonském Otepäe.[1]
Celkové vítězství z předchozí sezóny obhájili Nor Johannes Thingnes Bø a Italka Dorothea Wiererová, když si oba vítězství zajistili až v poslední závodě sezóny a díky jen minimálním bodovým rozdílům (2, resp. 6 bodů). Johannes Thingnes Bø obhájil také prvenství v závodě s hromadným startem, ve sprintu a individuálním závodě triumfoval Francouz Martin Fourcade a ve stíhacích závodech Émilien Jacquelin; v ženách vyhrála malý křišťálový globus za sprint Němka Denise Herrmannová, za stíhací závod Tiril Eckhoffová, za závod s hromadným startem celková vítězka Wiererová a za vytrvalostní závod Švédka Hanna Öbergová. Mužské, ženské i smíšené štafety vyhrály norské týmy.
Z důvodu zabránění šíření virové pandemie covidu-19 došlo k významným změnám v programu posledních tří podniků: závody v Nové Městě na Moravě a ve finském Kontiolahti se konaly bez diváků; závody v norském Hollmenkolenu byly bez náhrady zrušeny.
Po této sezóně skončili s reprezentační kariérou především dva významní závodníci, několikanásobní vítězové celkového pořadí světového poháru, Finka Kaisa Mäkäräinenová a Francouz Martin Fourcade. Z dalších to byli Rakušan Dominik Landertinger,[2] Francouzka Celia Aymonierová, Němka Nadine Horchlerová, Norka Synnøve Solemdalová,[3] Italka Alexia Runggaldierová, Švýcar Mario Dolder nebo Slovenka Terezia Poliakova. Z českých reprezentantů skončili Veronika Vítková, Michal Šlesingr a Ondřej Hošek.[4]