Těžká voda
chemická sloučenina / From Wikipedia, the free encyclopedia
Těžká voda (D2O, oxid deuteria) je voda, jejíž molekuly obsahují místo obou atomů vodíku jeho izotop deuterium – tedy vodík s jádrem tvořeným 1 protonem a 1 neutronem. Oproti běžné vodě (H2O) má D2O mírně odlišné fyzikální vlastnosti včetně vyšší hustoty, které vděčí za svůj název.
Těžká voda | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | Oxid deuteria |
Triviální název | Těžká voda |
Sumární vzorec | D2O |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7789-20-0 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 20,0294 g/mol |
Teplota tání | 3,82 °C |
Teplota varu | 101,42 °C (1013 hPa) |
Hustota | 1,1072 g/cm3 (11,2 °C) 1,1056 g/cm3 (20 °C) |
Kritická teplota Tk | 371 °C |
Kritický tlak pk | 21,66 MPa |
Disociační konstanta pKa | pKw: 14,869 (25 °C) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Těžká voda má nejdůležitější využití v jaderných technologiích, kde je běžná voda pro odlišení nazývána též lehká voda. Ve větších množstvích je zdraví škodlivá, neboť narušuje fyzikální rovnováhu v těle. Není radioaktivní.
Existuje i polotěžká voda, HDO, tedy voda, kde je jeden atom běžného vodíku (protia) a jeden atom deuteria. Ta se v malých koncentracích vyskytuje zcela běžně v přírodě. Ve velmi malém množství se vyskytuje i radioaktivní tritiová voda (T2O), která obsahuje dva atomy tritia. Také existují sloučeniny HTO a DTO.