Východní partnerství
From Wikipedia, the free encyclopedia
Východní partnerství je projekt iniciovaný Evropskou unií v rámci evropské politiky sousedství. Jeho cílem je těsnější spolupráce Unie se šesti státy východní Evropy a Kavkazu (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán). Projekt partnerství byl přijat na návrh polského ministra zahraničí Radosława Sikorského podporovaného Švédskem v Bruselu dne 26. května 2008. Zakládající schůzka vrcholných představitelů 33 zemí – 27 států EU a Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Moldavska, Běloruska a Ukrajiny – pak proběhla během českého předsednictví dne 7. května 2009 v Praze. Podle zakládacího dokumentu měla EU poskytnout do roku 2013 na programy podporující sociální rozvoj nebo investice do infrastruktury v partnerských zemích celkem 600 milionů EUR.[1]
Východní partnerství chce podporovat politické a hospodářské reformy v šesti postsovětských zemích; v dlouhodobější perspektivě je možná i jejich kandidatura do EU. Nejproblematičtějším bodem je vztah EU k Bělorusku, vedenému autoritářským prezidentem Lukašenkem. Proti ruským obavám o ztrátu vlivu v dotčených zemích bývalý český premiér Mirek Topolánek uvedl, že „Východní partnerství není namířeno proti nikomu.“[2]
24. dubna 2014 proběhl v Praze summit k 5. výročí založení iniciativy. Hlavní tématem bylo řešení ukrajinské krize.[3]