Šavu'ot
židovský svátek / From Wikipedia, the free encyclopedia
Šavu'ot (česky Šavuot, hebrejsky שָׁבוּעוֹת, doslova „týdny“) je židovský svátek, který připadá na 6. a 7. den židovského měsíce sivan (konec května nebo začátek června). Připomíná den, kdy Hospodin daroval Mojžíšovi Desatero na hoře Sinaj – proto se též označuje jako zman matan Toratenu (זְמַן מַתַּן תּוֹרָתֵנוּ, doslova „čas darování naší Tóry“). Jedná se o druhý ze tří poutních svátků, jež jsou hebrejsky souhrnně označovány jako šaloš regalim (hebrejsky שָׁלוֹשׁ רְגָלִים, doslova „třikrát“).[1][2]
Šavu'ot | |
---|---|
Julius Schnorr von Carolsfeld: Rút na Boazově poli (1828) | |
Oficiální název | hebrejsky: שבועות nebo חג שבעות |
Jiný název | Svátek týdnů, letnice |
Slavený | v judaismu, Židy |
Druh | židovský |
Význam a smysl | Jeden ze tří poutních svátků. Oslavuje přijetí Tóry, kterou Mojžíš obdržel od Hospodina na hoře Sinaj 49 dní (7 týdnů) po exodu z Egypta. Připomíná období sklizně v Zemi izraelské. Vyvrcholení 49 dnů počítání omeru. |
Začátek | 6. sivan |
Konec | 7. sivan (6. v Izraeli) |
Rok 2023 | 25.–26. (27.) květen |
Rok 2024 | 11.–12. (13.) červen |
Rok 2025 | 1.–2. (3.) červen |
Zvyky a tradice | Sváteční jídlo. Celonoční studium Tóry. V aškenázských synagogách recitace liturgické básně Akdamut. Čtení Knihy Rút. Pojídání mléčných výrobků. Vyzdobení synagogy zelení. |
Souvisí s | Pesach, který Šavu'ot předchází |
Datum konání svátku se přímo odvíjí od svátku Pesach a následuje bezprostředně po konci počítání omeru.[3] Tóra ukládá počítat sedm týdnů od oběti omer (עֹמֶר, doslova „odříznuté klasy, snop, snopek“[4]) přinášené na druhý den svátku Pesach a v padesátý den (7 týdnů a 1 den) slavit tento svátek. Toto počítání dnů a týdnů se chápe jako vyjádření přání a očekávání darování Tóry. O Pesachu byl židovský národ osvobozen od svého zotročení faraonem a o Šavu'ot mu byla darována Tóra a stal se národem zavázaným k službě Hospodinu.
Šavu'ot má mnoho aspektů, v důsledku čehož je nazýván různými jmény. V Tóře je označován jako Svátek týdnů (hebrejsky חַג הַשָּׁבוּעוֹת, Chag ha-šavu'ot)[5], Svátek sklizně (hebrejsky חַג הַקָּצִיר, Chag ha-kacir)[6] či Den prvního ovoce (hebrejsky יוֹם הַבִּכּוּרִים, Jom ha-bikurim)[7]. Mišna a Talmud zmiňují Šavu'ot jako Aceret (hebrejsky עֲצֶרֶת, slavnostní shromáždění). Jelikož se Šavu'ot koná 50 dní po Pesachu, získal od křesťanů v řadě zemí označení Pentecost (řecky πεντηκόστη, „padesátý [den]“).[3]
Podle židovské tradice se Šavu'ot slaví v Izraeli pouze jeden den, zatímco v diaspoře (mimo Izrael) dva dny.[3] Reformní Židé slaví svátek i mimo Izrael pouze jeden den.[8][9]