Škapulíř
From Wikipedia, the free encyclopedia
Škapulíř (z latinského scapula = lopatka nebo ze slova scapulare tj. zástěra)[1] je v původním významu část oděvu užívaného některými mnišskými řády, který je tvořen širokým pruhem látky s otvorem pro hlavu. Srov. s židovským talis. Později se objevila další podoba dvou obdélníčků látky spojených tkanicemi (Devocionální škapulíř), kterou užívali především věřící, kteří nenosili řeholní oděv.[2][3]
Slovo škapulíř se používá také v esoterice pro váček nebo schránu na modlitby, byliny nebo jiné předměty nebo amulety, které svého nositele mají chránit před nepřízní osudu (nemocemi, kroupami ap.).[4][5]
Z hlediska římskokatolické církve jde o svátostinu, která může nabývat těchto podob:
- pruh látky s otvorem na hlavu; nejčastěji jako součást řeholního oděvu,
- dva obdélníčky látky spojené tkanicemi; nejčastěji používaná věřícími laiky,
- kovová škapulířová medaile, která na povolení papeže Pia X symbolicky nahrazuje škapulíř[6] tam, kde z vážných důvodů není možné nosit škapulíř látkový.
Pouze Apoštolský stolec smí ustanovit nové svátostiny nebo existující závazně vykládat nebo některé z nich zrušit nebo změnit. (CIC, 1983, kánon 1167).[7] Direktář o lidové zbožnosti a liturgii[8] o karmelitánském škapulíři: „Škapulíř připomíná primát duchovního života a nezbytnost modlitby. [...] Odevzdáním karmelitánského škapulíře je třeba přivést zpět k původní vážnosti: nesmí být aktem víceméně improvizovaným, ale okamžikem vyvrcholení pečlivé přípravy, v němž si věřící uvědomuje povahu a cíle sdružení, ke kterému se připojuje, i životních závazků, které přijímá.“ V mariánském roce 1987 rovněž Kongregace pro bohoslužbu v oběžníku „Směrnice a návrhy na slavení Mariánského roku“ (str. 531, č.87) o škapulíři zmínila, že zapsání do škapulířového bratrstva je aktem zbožnosti. Nedoporučuje však oblečení do škapulíře bez předchozí přípravy a znalosti závazků, protože v myslích některých věřících pak vzniká touha zajistit si „duchovní výhody“ bez konání daných závazků.