Šmalkaldská válka
válečný konflikt / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jako šmalkaldská válka (německy Schmalkaldischer Krieg) se obvykle označuje období nepokojů mezi lety 1546 a 1547 na území Svaté říše římské, případně krátký konflikt z roku 1552 bývá někdy označován jako druhá šmalkaldská válka. Tyto nepokoje probíhaly mezi císařem Karlem V. a protestantskými říšskými knížaty. V této válce sice vyhrál císař Karel, ale toto vítězství nedokázalo zvrátit postup reformace a vydání augšpurského míru v roce 1555, který považoval Karel za tak velkou prohru, že odstoupil z politického života.
Šmalkaldská válka | |||
---|---|---|---|
konflikt: Reformace a protireformace | |||
Jezdecký portrét Karla V. od italského renesančního umělce Tiziana oslavuje císařovo vítězství v bitvě u Mühlbergu. | |||
Trvání | 1546–1547 (šmalkaldská válka) březen–srpen 1552 (druhá šmalkaldská) | ||
Místo | Svatá říše římská: Sasko, Hesensko a okolí | ||
Výsledek | vítězství katolíků:
vítězství protestantů v druhé válce (1552):
| ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Válka samotná měla i jistý dopad na země Koruny české, protože český král Ferdinand I. požádal české stavy, aby svolaly zemskou hotovost na pomoc císaři Karlu, jeho bratrovi, ti však odmítli a následně po katolickém vítězství byli za toto rozhodnutí nuceni k určitým mocenským ústupkům, což se dotklo především městského stavu.