Žďár nad Sázavou
město v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina / From Wikipedia, the free encyclopedia
Žďár nad Sázavou (dřívější názvy částí před sloučením Město Žďár a Zámek Žďár, německy Saar a Saar-Vorschloss, latinsky Sar) je město ležící v Kraji Vysočina, okresu Žďár nad Sázavou, s jádrem na Moravě. Okrajovým územím přesahuje historickou česko-moravskou zemskou hranici do Čech. Žďár je vzdálen 30 km severovýchodně od Jihlavy. Žije zde přibližně 21 tisíc[1] obyvatel.
Žďár nad Sázavou | |
---|---|
Náměstí Republiky se sousoším Nejsvětější Trojice a starou radnicí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Žďár nad Sázavou |
Obec s rozšířenou působností | Žďár nad Sázavou (správní obvod) |
Okres | Žďár nad Sázavou |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava a Čechy |
Stát | Česko Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°33′46″ s. š., 15°56′21″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 20 525 (2024)[1] |
Rozloha | 37,06 km²[2] |
Nadmořská výška | 580 m n. m. |
PSČ | 591 01 |
Počet domů | 2 579 (2021)[3] |
Počet částí obce | 12 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 32 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Žižkova 227/1 591 31 Žďár nad Sázavou informace@zdarns.cz |
Starosta | Ing. Martin Mrkos, ACCA (STAN) |
Oficiální web: www | |
Žďár nad Sázavou | |
Další údaje | |
Ocenění | Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost (2015) Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost (2016) Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost (2017) |
Kód obce | 595209 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město leží v centrální části Českomoravské vrchoviny ve Žďárských vrších, s centrem na řece Sázavě. Je nejvýše položeným okresním městem České republiky a prochází jím hlavní evropské rozvodí oddělující úmoří Severního a Černého moře. Velká část města zasahuje do CHKO Žďárské vrchy.
Nachází se v něm bývalý významný cisterciácký klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie. V barokním období nechal jeho opat Václav Vejmluva vybudovat či obnovit řadu budov ve městě i okolí. Jejich architektem byl Jan Blažej Santini-Aichel. Jeden z nich, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého je zapsán na seznamu památek UNESCO. Po zrušení kláštera v roce 1784 bylo jádro kláštera využíváno jako zámek a celý areál tak bývá i označován.