Chrámová hora
From Wikipedia, the free encyclopedia
Chrámová hora (hebrejsky הַר הַבַּיִת Har ha-bajit, Chrámová hora, arabsky الحرم القدسي الشريف, al-Haram al-qudsí aš-šaríf, Vznešená svatyně), někdy uváděná též jako hora Moria (hebrejsky הר המוריה), je plošina o půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku o rozměrech 313 m (severní strana), 470 m (východní strana), 280 m (jižní strana) a 485 m (západní strana), nacházející se v jeruzalémském Starém Městě. Část západní stěny Chrámové hory tvoří Zeď nářků, pozůstatek druhého židovského chrámu. Na vrcholu hory stojí kromě dvou největších – Skalního dómu a mešity al-Aksá – řada dalších menších staveb.
Chrámová hora الحرم القدسي الشريف הַר הַבַּיִת | |
---|---|
Letecký pohled na Chrámovou horu | |
Vrchol | 743 m n. m. |
Poloha | |
Světadíl | Asie |
Stát | Izrael Izrael |
Pohoří | Judské hory |
Souřadnice | 31°46′40″ s. š., 35°14′8″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chrámová hora je nejposvátnějším místem judaismu, podle sunnitských muslimů je třetím nejposvátnějším místem islámu, a náboženský význam má i pro některé křesťanské, zvláště pak protestantské kruhy. Díky tomu je jedním z nejuctívanějších míst na světě a rovněž i jedním z nejspornějších.
Hora je ve správě Jeruzalémského islámského vakfu, který reguluje přístup nemuslimů na horu (přístup jen jednou, Maghrebskou branou, a jen několik hodin denně) a také jim zcela zakazuje se tam modlit.