Glagolská mše (Janáček)
From Wikipedia, the free encyclopedia
Glagolská mše (Mša glagolskaja) je kantáta pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany, kterou složil Leoš Janáček v pokročilém věku 72 let, v období od 5. srpna do 15. října 1926 v Luhačovicích a Brně. Staroslověnský text upravil přední český jazykovědec a slavista Miloš Weingart.
Postludium napsal Janáček už o řadu let dříve jako samostatné intermezzo ve stylu passacaglie a nadepsal jej „Varhany sólo“. Projevuje se zde autorův originální a vysoce expresivní skladatelský styl. Až posléze jej použil jako sedmou část Glagolské mše.[1]
V září 1927 Janáček dokončil druhý opis kantáty jako přípravu k jejímu prvnímu uvedení. V březnu 1928 pak byla partitura s dílčími úpravami připravena k tisku a vyšla až po Janáčkově smrti v Universal Edition ve Vídni. Tato druhá verze pak byla až do 90. let nejčastěji hrána.[2][3] Původní podoba („verze 1927“), rekonstruovaná Paulem Wingfieldem, byla poprvé provedena roku 1993 na University of Manchester.[4]
Ačkoli se jedná o zhudebnění liturgického textu, nemá skladba konfesionální charakter. Když Ludvík Kundera o jejím autorovi hovořil jako o „pevně věřícím starci“, Janáček se ohradil: „Žaden stařec, žaden věřici, mladiku.“[5][6] Původ Glagolské mše je spíše možné hledat ve skladatelově panteismu – v časopise Literární svět se vyjádřil, že Glagolskou mši skládal „pro víru ve věčný život, ne však na konfesijním základě, nýbrž na morálně neporušitelném, jenž si bere Boha za svědka“[7] – a v jeho panslavismu. Jako u většiny jeho pozdních děl i u Glagolské mše hraje velkou úlohu milostná inspirace; jak psal Kamile Stösslové v dopise z 24/25. prosince 1926, měla to být jejich pomyslná svatební mše.[8]
Glagolská mše patří k nejhranějším autorovým dílům; např. v repertoáru České filharmonie je z Janáčkovy tvorby na třetím místě za Tarasem Bulbou a Sinfoniettou.[9] Hned v prvních pěti ročnících festivalu Pražské jaro byla Českou filharmonií uvedena třikrát – v letech 1947 a 1948 pod taktovkou Rafaela Kubelíka a v roce 1950 s Karlem Ančerlem.[10] 18. července 2011 při zahajovacím koncertu 20. ročníku festivalu Janáček a Luhačovice byla poprvé uvedena také v Luhačovicích, v kostele sv. Rodiny.[11][12]