Hájkova kronika
česky psaná humanistická kronika o dějinách českého národa, kterou napsal kněz Václav Hájek z Libočan / From Wikipedia, the free encyclopedia
Kronika česká (původním pravopisem Kronyka Czeska), běžně známá jako Hájkova kronika, je česky psaná humanistická kronika o dějinách českého národa, kterou napsal kněz Václav Hájek z Libočan. Hájek vylíčil českou historii v souladu se žánrem kroniky „od nepaměti“ a dovedl ji až do korunovace Ferdinanda Habsburského českým králem (1527). Kroniku dokončil roku 1539, vydána byla 1541, ale distribuována až roku 1543. Kronika je kladně hodnocena zejména kvůli jazykové a literární hodnotě, ale naopak proslula historickou nevěrohodností pro své volné nakládání s historickými fakty a jejich vymýšlení. Vědecká kritika kroniky spoluutvářela počátky moderní české historiografie.
Hájkova kronika | |
---|---|
Titulní list prvního vydání | |
Autor | Václav Hájek z Libočan |
Původní název | Kronika česká |
Jazyk | čeština |
Žánr | kronika |
Datum vydání | 1541 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vesměs nikdy nebylo pochyb o vysoké literární hodnotě díla. Jazykem používaným v kronice je stručná, snadno čtivá čeština blízká lidové řeči. Na rozdíl od pozdějšího Daniela Adama z Veleslavína autor kroniky jazyk zbytečně nekomplikuje a nezdobí. Hájek byl vypravěčem vysokých kvalit, což dokládá i oblíbenost kroniky u čtenářů (zvláštní význam nabyla kronika v pobělohorské době, kde na jedné straně katolický autor nebyl podezřelý pro nábožensky intolerantní oficiální prostředí a kniha, psaná čtivou češtinou a často protiněmecky namířená, neztrácela půvab ani pro samotného českého čtenáře). Celá kronika byla náročný tiskařský počin, jedno z hlavních děl tiskárny Jana Severina mladšího. Zajímavý je soubor ilustrací zhotovených pro kroniku.
Nejkontroverznější složku díla představuje faktografie. Na chyby poukazovali autoři již od vydání, nicméně důležitá je kritika osvícence Gelasia Dobnera a kritika Františka Palackého způsobila na dlouho naprosté zavržení kroniky. Faktografie dodnes zůstává kontroverzní, nicméně bylo podniknuto několik vážných pokusů o obhajobu „sedmilháře“ Václava Hájka - například Zdeněk Beneš poukázal, že ve srovnání s dalšími humanistickými kronikami patří ta Hájkova mezi kritičtější.[1] Opravenou a doplněnou verzí Hájkovy Kroniky je dnes takřka neznámá kronika Jana Františka Beckovského s názvem Poselkyně starých příběhův českých z roku 1700, která měla v té době už nedostupnou Hájkovu Kroniku nahradit.[2]