Infekční mononukleóza
infekční onemocnění / From Wikipedia, the free encyclopedia
Infekční mononukleóza (lidově polibková nemoc, nemoc z líbání či studentská nemoc, dříve žlázová horečka) je virové onemocnění způsobené virem Epstein–Barrové (EBV, asi 90 % případů) nebo cytomegalovirem (CMV). Infekční mononukleóze se říká nemoc z líbání nebo dětská nemoc, protože nejčastěji jí onemocní malé děti, u kterých je průběh většinou bez příznaků, a dospívající.[1] U adolescentů postihuje vnitřní žlázy, zejména slezinu, játra, uzliny, hrtanové a týlní a často způsobuje horečku a únavu. Nemoc zpočátku vypadá jako angína či chřipka a je tak i často diagnostikována,[2] až poté, co neúčinkují antibiotika, je pacient testován na přítomnost virů. Většina lidí se uzdraví za dva až čtyři týdny, pocit únavy však může přetrvávat měsíce.[1] Nemoc se přenáší nejčastěji prostřednictvím slin – buď přímo líbáním, nebo nepřímo rukama a předměty čerstvě potřísněnými slinami (hračky, sklenice, ručníky), také ale i transfuzí krve, spermatem nebo při transplantaci orgánů.[1][3] To jsou ale nejčastější možné spouštěcí mechanismy. Infikovaní jedinci mohou nemoc šířit několik týdnů před rozvojem příznaků.[1] Inkubační doba je 4–6 týdnů.[4] Ve vyspělých zemích mononukleóza nejčastěji postihuje jedince ve věku 15 až 24 let.[5] V rozvojových zemích jsou lidé častěji infikováni v raném dětství, kdy je příznaků méně.[6] Až 95% dospělých jedinců má v těle protilátky proti EBV, tudíž nemoc už prodělali.[7]
infekční mononukleóza | |
---|---|
Klasifikace | |
MKN-10 | B27.027.0 |
Minimální inkubační doba | 4 d |
Maximální inkubační doba | 40 d |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |