Irina Chromačovová
ruská tenistka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Irina Chromačovová (rusky Ирина Павловна Хромачёва, Irina Pavlovna Chromačova, * 12. května 1995 Moskva) je ruská profesionální tenistka hrající levou rukou a vítězka tří juniorských grandslamů ve čtyřhře. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour tři turnaje ve čtyřhře. V sérii WTA 125 si trofej odvezla z jedné singlové a jedné deblové soutěže. V rámci okruhu ITF získala osmnáct titulů ve dvouhře a třicet tři ve čtyřhře.[1]
Irina Chromačovová Ирина Хромачёва | |
---|---|
Irina Chromačovová na French Open 2018 | |
Stát | Rusko Rusko |
Datum narození | 12. května 1995 (29 let) |
Místo narození | Moskva, Rusko |
Bydliště | Maille, Belgie |
Výška | 170 cm |
Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 056 308 USD |
Tenisová raketa | Babolat |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 362–236 |
Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 18 ITF |
Nejvyšší umístění | 89. místo (27. ledna 2017) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2017) |
French Open | 1. kolo (2017) |
Wimbledon | 1. kolo (2017) |
US Open | 1. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 312–140 |
Tituly | 3 WTA, 1 WTA 125, 33 ITF |
Nejvyšší umístění | 41. místo (8. dubna 2019) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2018) |
French Open | 3. kolo (2018) |
Wimbledon | 1. kolo (2018) |
US Open | čtvrtfinále (2018) |
Týmové soutěže | |
Fed Cup | finále (2013) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240416a16. dubna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2017 na 89. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2019 na 41. místě. Trénuje ji bývalá tenistka Larisa Savčenková.[2] Dříve tuto roli plnil Wim Fissette. V roce 2011 byla vyhlášena juniorskou mistryní světa ve dvouhře.
V ruském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2013 přímo v cagliarském finále Světové skupiny proti Itálii, v němž prohrála sobotní dvouhru se Sarou Erraniovou a tým podlehl 0:3 na zápasy. Do roku 2025 v soutěži nastoupila ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–2 ve dvouhře a 0–2 ve čtyřhře.[3]