Ješiva
vyšší škola pro studium tóry / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ješiva (hebrejsky: ישיבה, aramejsky: מתיבתא metivta; doslova „zasedání“ nebo „sezení“; pl. ješivot) je židovská škola vyššího vzdělání, určená zejména pro studování Talmudu a židovského náboženského práva – halachy.
Vzorem pro ješivot byl bejt midraš („dům bádání, učení“), z nějž se pak v Zemi Izraelské (Erec Jisra'el) a Babylonii vyvinuly tzv. „akademie“, v nichž vznikly samostatné verze Talmudu (Jeruzalémský a Babylónský). Absolventi ješivot často vykonávali funkci rabína v židovských komunitách diaspory. Ješivot vznikaly v zemích diaspory od dob středověku a studenti mnohdy z daleka chodili poslouchat přednášky (ši'urim) slavných učenců nebo čelných představitelů školy (rašej ješivot; sing. roš ješiva). O chod ješivy a o studenty se mnohdy starala židovská obec (kehila), či nadace nebo dobročinné spolky.
Někdy bývá součástí ješivot i tzv. kolel, což je výraz užívaný pro vyšší a samostatnější studium Talmudu. Původně označoval pouze studium pro ženaté muže, dnes jsou studenty kolelu často i muži svobodní. Studenti kolelu většinou aspirují na kariéru rabínů – poskim (halachických autorit oprávněných vynášet halachická rozhodnutí) nebo talmudických učenců.
Prvotním impulsem k vytvoření kvalitní sítě ješivot na bázi moderního školství byla činnost Gaona z Vilna. Systém židovských škol vyššího vzdělání – ješivot – se během minulosti rozvinul převážně v oblasti východní Evropy. Po první světové válce se hodně ješivot z východní Evropy přesunulo do Severní Ameriky, Země Izraelské, Anglie a dalších zemí.