Justiční omyl
From Wikipedia, the free encyclopedia
Justiční omyl není zvláštním právním institutem, ale obecným pojmem označujícím omyl, kterého se ve své rozhodovací činnosti dopustí soud. Takový omyl, dopustí-li se jej soud nižšího stupně, lze samozřejmě[zdroj?] v právním státě řešit v rámci opravných prostředků, které mohou vést ke změně nebo ke zrušení vadného soudního rozhodnutí.
Justiční omyl je objektivní kategorií, spočívající zejména v chybném posouzení skutkového stavu, nikoli právních otázek, neboť platí obecná zásada iura novit curia (soud zná právo). Justičním omylem tedy není situace, kdy soud právní otázku, o kterou v daném řízení jde, vyloží jinak než účastník řízení. V takovém případě jde o odlišnou právní interpretaci, která může být např. subjektivně jednou stranou sporu vnímána jako chybná, objektivně však v daném sporu zvítězil jiný právní názor a vyhrála tedy druhá strana (přičemž nic nebrání[zdroj?] straně první své pojetí obhájit u soudu vyšší instance).