Kódování znaků
způsob reprezentace znaků písma pomocí digitálních technologií / From Wikipedia, the free encyclopedia
Kódování znaků nebo znakový kód (anglicky character encoding, character code) je ve výpočetní technice kód, který každému znaku přiřazuje určité číslo (bajt, sekvenci elektrických pulzů ap.). Znaková sada označuje množinu všech znaků zvoleného kódování, které jsou uspořádány podle kódových bodů, tedy pozic v tabulce znaků seřazených podle kódů. Znakem se rozumí písmena různých abeced, číslice, symboly a jiné grafémy, ale také nezobrazované řídící znaky, které mají zvláštní funkce.
Znaková sada je obdobou Morseovy abecedy, která kóduje písmena latinky (a další znaky) pomocí sérií dlouhých a krátkých stisků telegrafního klíče.
Součástí prakticky všech v současnosti používaných kódování je 7bitový kód ASCII, který obsahuje písmena latinky bez diakritiky, číslice, základní symboly a pomocné formátovací znaky. Současná kódování znaků vychází ze světového standardu Unicode, případně z čínského standardu GB18030, které mají shodný znakový repertoár. Tento znakový repertoár pokrývá prakticky všechny znaky používané dnes lidstvem.