Kovalentní vazba
chemická vazba na základě sdílení elektronových párů / From Wikipedia, the free encyclopedia
Kovalentní vazba (homopolární vazba nebo elektronová párová vazba) je forma chemické vazby, která je charakteristická sdílením jednoho nebo více párů elektronů mezi dvěma atomy. Tyto páry se nazývají sdílené nebo vazebné páry a zajišťují stabilní rovnováhu přitažlivých a odpuzujících sil mezi atomy. U mnoha molekul umožňuje sdílení elektronů každému atomu dosáhnout plného elektronového obalu, což odpovídá stabilní elektronové konfiguraci. Pevnost kovalentní vazby je popsána vazebnou energií, směr jejího působení určuje geometrickou strukturu vazby.
Kovalentní vazby se zúčastňují pouze valenční elektrony reagujících atomů. Atomy mezi sebou mohou sdílet jeden elektronový pár (jednoduchá vazba, σ vazba), dva elektronové páry (dvojná vazba, σ vazba a π vazba), tři elektronové páry (trojná vazba, σ vazba a dvě π vazby) a výjimečně více elektronových párů.
Počet kovalentních vazeb, které daný prvek tvoří se nazývá vaznost. Dvojná vazba se počítá jako dvě vazby, trojná jako tři vazby. Například vodík je jednovazný, kyslík je většinou dvojvazný a uhlík čtyřvazný.
Tento druh vazby je typický pro organickou chemii, neboť pro organické molekuly je mnohem běžnější vazba kovalentní než vazba iontová. V anorganické chemii je kovalentní vazby méně běžná a tvoří se zejména mezi atomy nekovů a u anorganických látek s krystalovou mřížkou složenou ze stejných atomů (diamant, křemík, germanium, karbid křemíku).