Kryosféra
části povrchu Země, pokryté ledem / From Wikipedia, the free encyclopedia
Kryosféra je fyzicko-geografická sféra zahrnující veškeré prostředí planety Země, kde se voda nachází v pevném skupenství. Zahrnuje mořský led, jezerní led, led na řekách a menších tocích, sněhovou pokrývku, ledovce, ledové čepice, ledové příkrovy a zamrzlé půdy (včetně permafrostu). S ostatními fyzicko-geografickými sférami (atmosféra, hydrosféra, litosféra) se kryosféra vzájemně ovlivňuje, často formou zpětných vazeb. Mezi tyto vlivy patří působení na povrch Země, toky vlhkosti, tvorba srážek a mraků, čímž je celkově ovlivňována atmosférická a oceánická cirkulace. Díky těmto vlivům patří změny kryosféry mezi hlavní příčiny globální změny klimatu, proto se někdy označuje jako přirozený teploměr. Jelikož ale kromě teploty ovlivňuje i již zmíněné jevy, je přesnějším označením přirozený měřič klimatu[1].
Termín kryosféra má svůj původ v řeckém slově kryos, které označuje námrazu nebo ledový chlad. Pojem deglaciace označuje úbytek zalednění, jedná se tedy o jev, jehož důsledkem dochází ke zmenšování kryosféry. O deglaciaci v Arktidě se od roku 2009 trvale zajímají vědci z operace IceBridge[2] vedenou NASA, která by měla trvat do roku 2018.