Lednice (zámek)
zámek v Lednicko-valtickém areálu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Zámek Lednice (německy das Schloss Eisgrub) se nachází v obci Lednice na pravém břehu Dyje, přibližně 12 km východně od Mikulova, v Jihomoravském kraji. Zámek s rozlehlou zahradou patří mezi nejkrásnější komplexy v České republice. Lednické panství získali na přelomu 13. a 14. století Lichtenštejnové a patřilo jim bezmála 700 let.
Zámek Lednice | |
---|---|
Zámek Lednice | |
Základní informace | |
Sloh | původně renesanční, novogotický |
Architekti | Jiří Wingelmüller, Josef Kornhäusel |
Výstavba | 16. století |
Přestavba | polovina 19. století |
Další majitelé | Lichtenštejnové |
Současný majitel | Česká republika, ve správě NPÚ |
Poloha | |
Adresa | Lednice, Česko Česko |
Souřadnice | 48°48′5″ s. š., 16°48′20″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 46546/7-1343 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dnešní podobu získal zámek při rozsáhlé rekonstrukci z poloviny 19. století ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Zámek byl poprvé postaven již v 16. století v renesančním stylu. Významnou úpravou prošel zámek koncem 17. století, kdy byl barokně upraven podle plánů významného italského architekta Domenica Martinelliho a rakouského Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Zahrada kolem zámku existovala už v 16. století.
Rod Lichtenštejnů vtiskl tomuto místu nezaměnitelnou podobu. Již od dob renesance bylo jejich sídlo v Lednici zamýšleno jako letní a především reprezentační prostor, do kterého zvali své návštěvy a kde se chlubili tím nejzajímavějším co rod získal. Součástí zámku byly sbírky uměleckých předmětů a soupravy luxusního nábytku napodobujícího čínský styl. Vrcholem byla poslední novogotická přestavba, kdy byla především ve společenských sálech vytvořena výzdoba interiérů s vyřezávanými kazetovými stropy, obložením a zdobenými parketami. Prostory byly doplněny historickým nábytkem a barevnými textilními tapetami. Ve většině společenských prostorů jsou postaveny mramorové krby. Zajímavou součástí vybavení je i pozoruhodné, samonosné točité šestatřicetistupňové dřevěné schodiště v knihovně, které vedlo do apartmánů knížat a bylo vyrobeno bez použití jediného hřebíku. Zcela mimořádným se stal zámek také z hlediska technického vybavení – již okolo roku 1850 zde byly vytvořeny koupelny se splachovacími záchody, s kohouty na teplou a studenou vodu a pro zvýšení komfortu byl vytvořen systém horkovzdušného vytápění. Tepelné trubice probíhají zámkem ze sklepení s několika desítkami kamen na dřevo a uhlí, teplý vzduch procházel z trubic přes mosazné nebo litinové průduchy do mnoha interiérů. Zcela unikátní je také rozdělení jednotlivých místností. Obytná křídla jsou totiž rozdělena na na sebe navazující knížecí pokoje a paralelně s nimi jsou vytvořeny pokoje pro služebnictvo, tak aby bylo vždy po ruce.[1]
Velká pozornost byla vždy také věnována okolí zámku. Rozkládá se zde rozsáhlý zámecký park vybudovaný na počátku 19. století. V parku se nachází mnoho vzácných dřevin, rybníků a pozoruhodných staveb: maurský Minaret z roku 1798, Janův hrad – pseudogotická napodobenina hradní zříceniny, nebo Lovecký zámeček.Z pravé strany k zámku přiléhá rozsáhlý skleník postavený v letech 1843 až 1845, ve kterém se nachází i nejvzácnější česká skleníková rostlina – strom 300–500letého cykasu Encephalartos altensteinii.
Lednický zámek se řadí k nejvýznamnějším projevům vrcholného romantismu na území Česka a v prosinci 1996 byl zapsán v rámci celého Lednicko-valtického areálu do seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti. Je chráněn jako národní kulturní památka České republiky.
Zámek Lednice dlouhodobě patří mezi nejnavštěvovanější objekty v Česku.[1]