Lokomotiva SBB E 3/3 (hybridní)
typ parní lokomotivy s elektrickým ohřevem / From Wikipedia, the free encyclopedia
Parní lokomotiva Lokomotiva E 3/3 (hybridní), nazývaná Tauchsieder (česky ponorný ohřívač) vznikla přestavbou klasické parní lokomotivy E 3/3 na lokomotivu hybridní, která pro vyvíjení páry používala hlavně elektrickou energii, tepelná energie získávaná z uhlí byla využívána pouze pro krátkodobý provoz na úsecích bez trolejového vedení nebo při výpadku elektrické energie. Tímto se lokomotiva přesunula ze skupiny nezávislé trakce hnacích vozidel do skupiny na trakci závislé. Tuto přestavbu si vynutil nedostatek uhlí a jeho cena v období 2. světové války ve Švýcarsku.
Stručná fakta Hybridní lokomotiva řady E 3/3, Základní údaje ...
Hybridní lokomotiva řady E 3/3 | |
---|---|
Kresba lokomotivy řady E 3/3 | |
Základní údaje | |
Výrobce | SLM Winterthur |
Výroba v letech | 1913 |
Modernizace v letech | 1943–1945 |
Počet vyrobených kusů | 2 |
Provozovatel | SBB |
Období provozu | 1943–1964 |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 42 000 kg |
Délka přes nárazníky | 8 715 mm |
Rozchod | 1 435 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | Cn2t E 3/3 |
Maximální povolená rychlost | 45–50 km/h |
Přetlak páry | 12,2 bar |
Počet válců | 2 |
Průměry válců | 360 mm |
Zdvih pístů | 500 mm |
Napájecí soustava | 15 kV / 16,7 Hz |
Průměr hnacích a spřažených dvojkolí | 1 040 mm |
Lokomotivní brzda | Westinghouse |
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zavřít