Michail Ivanovič Glinka
ruský operní skladatel / From Wikipedia, the free encyclopedia
Michail Ivanovič Glinka (rusky Михаи́л Ива́нович Гли́нка; 20. květnajul./ 1. června 1804greg. Novospasskoje – 3. únorajul./ 15. února 1857greg. Berlín) byl první ruský skladatel, který získal široké uznání v rodné zemi, a osobnost, jež je považována za otce ruské klasické hudby. Reprezentativním dílem, které ho proslavilo na velkém území světa, je především Kamarinskaja, orchestrální dílo založené na lidových melodiích, opera Život za cara (1836) a další opera Ruslan a Ludmila z roku 1842.
Michail Ivanovič Glinka | |
---|---|
Michail Glinka v roce 1856 | |
Narození | 20. květnajul. / 1. června 1804greg. Novospasskoje |
Úmrtí | 15. února 1857 (ve věku 52 let) Berlín |
Místo pohřbení | Tichvinský hřbitov |
Národnost | ruská |
Alma mater | Šlechtický lycejní penzionát |
Povolání | hudební skladatel |
Rodiče | Ivan Mikalaevič Glinka a Jevgenija Andrejevna Glinková-Zjamelková |
Manžel(ka) | Marija Petrovna Ivanovová |
Příbuzní | Ljudmila Ivanovna Šestakovová (sourozenec) |
Významná díla | Patriotická píseň Ruslan a Ludmila Valc-fantazija Život za cara |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dílo Michaila Ivanoviče Glinky mělo vliv na několik celosvětově známých skladatelů i na populární Ruskou pětku, jejíž pět členů pod vedením Milije Balakireva věnovalo svou pozornost zvláště Glinkovi jako skladateli, který komponoval ruský druh klasické hudby.