Núr ad-Dín
turecký sultán / From Wikipedia, the free encyclopedia
Núr ad-Dín (arabsky نور الدين – v překladu světlo víry, celým jménem al-Malik al-Ádil Núr ad-Dín Abú al-Kásim Mahmúd Ibn 'Imád ad-Dín Zengí, únor 1118 – 15. května 1174) byl tureckým vládcem Damašku, Aleppa a Mosulu.
Núr ad-Dín | |
---|---|
emír, atabeg | |
Narození | 11. února 1118 Mosul |
Úmrtí | 15. května 1174 (ve věku 56 let) Damašek |
Pohřben | Nur al-Din Madrasa |
Potomci | As-Sálih Ismaíl |
Otec | Zengí |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Núr ad-Dín byl synem slavného vojevůdce Imáda ad-Dín Zengího, vládce Mosulu a Aleppa. Po smrti otce v roce 1146 se ujal vlády v Aleppu, zatímco jeho bratr Saíf ad-Dín v Mosulu. Už tehdy byl poměrně známým vojevůdcem, který dobyl několik pevností v Antiochijském knížectví. V roce 1147 vytvořil spojenectví s damašským mírem Unurem, které ovšem bylo z obou stran poměrně nedůvěřivé. Přesto mu v roce 1148 přišel na pomoc při obléhání Damašku druhou křížovou výpravou. Od tohoto momentu se začal stávat legendou.
Rok poté (1149) vytáhl s pomoc Unura na území Antiochijského knížectví, kde napadl hrad Inab. Kníže Raimond z Poitiers, který vytáhl hrad bránit, byl při bitvě zabit. Díky vítězství padla velká část knížectví pod jeho správu, vše východně od řeky Orontes. Samotnou Antiochii se ale Núr ad-Dín dobýt nepokusil. Zřejmě se obával konfliktu s byzantským císařem, který si na město také činil nárok. Ve stejném roce zemřel Núr ad-Dínův bratr Saíf a vládu v Mosulu převzal další z bratrů, Kutb ad-Dín. Kutb ovšem prohlásil vládcem Mosulu Núr ad-Dína. Tím získal vládu nad významnou částí Sýrie a jeho dalším cílem se stalo definitivní sjednocení země, tedy dobytí samotného Damašku.
Mezi lety 1150–1154 obléhal Damašek celkem čtyřikrát. V této době také zemřel jeho bývalý spojenec Unur. jeho nástupce byl dokonce ochoten platit poplatky jeruzalémskému králi. Avšak v roce 1154 se obyvatelé města proti němu vzbouřili a Núr ad-Dín se s nimi dohodl a získal Damašek bez krveprolití. Tím se mu podařilo sjednotit celou Sýrii pod svou faktickou vládou. Na samotný Jeruzalém ale nikdy nevytáhl a rozhodl se mu dokonce dále platit malé poplatky. Místo toho začal křižácké státy ničit postupně.
V roce 1157 oblehl templářský hrad Bainas a porazil armádu z Jeruzaléma, která byla vyslaná na pomoc obléhaným. Roku 1159 přistoupil na spojenectví s byzantským císařem Manuelem Komnénem, namířenému proti seldžukům a jejich sultánu Kilič Arslánu II., přičemž proti němu vyslal vojsko. Zajímavý kousek se mu povedl, když v roce 1160 zajal samotného antiochijského knížete Renauda de Châtillon. Ten poté ve vězení strávil 16 let.