Obchvatný manévr
From Wikipedia, the free encyclopedia
Obchvatný manévr, obchvat je vojenský termín, kterým se označuje vojenská operace, během níž je proražena nepřátelská obrana na slabě bráněném křídle (křídlech), popřípadě zcela obejita. Hlavním úkolem obchvatu je buďto uzavření silných nepřátelských jednotek do obklíčení, nebo přinucení nepřítele, aby pod hrozbou tohoto obklíčení opustil silnou obrannou pozici bez jinak nevyhnutelného těžkého boje a velkých ztrát na straně útočníka, popřípadě získání možnosti napadnout silnou obrannou pozici z hůře bráněných směrů. Termín se používá na strategické i taktické úrovni.
Účinnost obchvatného manévru se zvyšuje s jeho nečekaností a skrytostí, neboť tyto okolnosti zvyšují zmatek na nepřátelské straně, ubírají jí čas na reakci a omezují efektivitu jejího manévrování. Obvykle se rozumí pod pojmem obchvatný manévr přesun bez boje, nebo jen s malými střety s podstatně slabšími silami nepřítele. Soustředění sil od útoku na křídlech v rámci velké bitvy a ústící v závažné boje se nazývá křídelní útok. Úspěšný obchvat ovšem zvyšuje úspěšnost křídelního útoku jak vytvořením lokální převahy nad nepřátelským jednotkami na křídle, tak zejména možností napadnout nepřátelské křídlo z bočního nebo dokonce týlového směru. Ještě úspěšnější je obchvat okolo celé nepřátelské armády, který potřebu boje zcela vyloučí a vede k obklíčení bez boje. Pokud ovšem proti sobě stojí dvě srovnatelné armády, k podobnému scénáři může dojít pouze při značně nesrovnatelných výkonech obou velení či mimořádné souhře okolností. Příkladem může být Napoleonovo obklíčení rakouské armády u Ulmu.