Oldenburkové
německý panovnický rod / From Wikipedia, the free encyclopedia
Oldenburkové (dánsky Huset Oldenborgske, německy Haus Oldenburg) jsou původem severoněmecký šlechtický rod, který v 15. století dosáhl dánského, norského a švédského trůnu. Oldenburkové byli až do 15. století poměrně bezvýznamným rodem říšských hrabat, avšak v polovině 15. století vyženili "severskou trojkorunu" – království dánské, norské a švédské, v té době spojené v Kalmarské unii. Jedním z příslušníků rodu dosáhli Oldenburkové v 18. století i na ruský carský trůn. V 19. století byli dědičně zvoleni za krále Řecka. Roku 1905 byli zvoleni za krále Norska, jež se osamostatnilo, a po vyhlášení nezávislosti Islandu roku 1918 v rámci personální unie Dánska a Islandu také jako králové Islandu.
Oldenburkové | |
---|---|
Země | Oldenbursko Dánské království Norské království Švédské království Řecké království Ruské impérium |
Tituly | dánský král norský král islandský král ruský car král Hellénů oldenburský velkovévoda velkokníže finský vévoda šlesvicko-holštýnský |
Zakladatel | Kristián I. Oldenburský |
Mytický zakladatel | Elimar I. |
Rok založení | 1101 |
Konec vlády | 1818 – Švédsko 1917 – Rusko 1918 – Oldenbursko 1944 – Island 1973 – Řecko |
Poslední vládce | Karel XIII. – Švédsko Mikuláš II. – Rusko Fridrich August II. – Oldenbursko Konstantin II. – Řecku |
Současná hlava | Kryštof Šlesvicko-Holštýnský |
Větve rodu | primogeniturní dánská větev
Šlesvicko-Holštýnská větev (sekundogenitura)
|
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V současnosti je hlavou celé dynastie Oldenburků, který je zároveň hlavou větve Glücksburků (jelikož všechny starší větve již vymřely) titulární vévoda šlesvicko-holštýnský, princ Kryštof Šlesvicko-Holštýnský. Díky tomu dynastie získala po vymření starších větví také následnictví ve vévodství Šlesvicko-Holštýnském v roce 1934.
Současnými známými osobnostmi rodu jsou panovníci Markéta II. Dánská a Harald V. Norský, dále pak britský král Karel III. a jeho dva synové William (Vilém), princ z Walesu a Henry (Jindřich, též Harry), vévoda ze Sussexu. Jejich dědeček princ Philip, vévoda z Edinburghu (z řecké větve rodu), totiž sňatkem s Alžbětou II. vyženil pro Oldenburky resp. Glücksburky z dynastického pohledu i Velkou Británii. Po smrti královny Alžběty II. tedy získali Glücksburkové i britský trůn.
V současné době[kdy?] vládnou Oldenburkové v Dánsku, dánských závislých územích Grónsko a Faerské ostrovy, ve Velké Británii a s ní spojených zemí Commonwealthu a v Norsku.