Omega-3 nenasycené mastné kyseliny
skupina nenasycených mastných kyselin / From Wikipedia, the free encyclopedia
Omega-3 mastné kyseliny (označované také omega-3 oleje, ω-3 mastné kyseliny nebo n-3 mastné kyseliny, případně PUFA omega-3) je skupina polynenasycených mastných kyselin, v jejichž chemické struktuře je první dvojná vazba mezi uhlíky na třetím a čtvrtém místě (počítáno od koncové methylové skupiny). Jsou široce rozšířeny v přírodě, jsou důležitými složkami metabolismu živočišných lipidů a hrají důležitou roli v lidské stravě a v lidské fyziologii.[1]
Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny jsou důležité pro správnou funkci očí, mozku a srdce. Pro lidskou fyziologii jsou důležité zejména kyselina α-linolenová (ALA), kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA). Kyselina stearidonová je v organismu mezistupněm při konverzi ALA na EPA a případně následně na DHA, vyskytuje se však i v některých potravinách. Důležitý je i poměr uvedených omega-3 polynenasycených mastných kyselin k omega-6 polynenasyceným mastným kyselinám, který by měl být ideálně 1:1.
ALA se vyskytuje v rostlinách, zatímco DHA a EPA se nacházejí v mořských řasách a rybách. Primárními zdroji jsou mořské řasy a fytoplankton, DHA a EPA se pak hromadí v rybách, které tyto řasy konzumují. Mezi nejbohatší zdroje rostlinných olejů obsahujících ALA patří lněná semínka a vlašské ořechy, případně chia a konopná semínka, dobrým zdrojem, vzhledem k celkové spotřebě, je i řepkový olej. Zdrojem EPA a DHA v lidské stravě jsou především tučné ryby: sleď, makrela, sardinky, losos, siven.[1] Vůbec nejbohatším zdrojem EPA a DHA jsou tresčí játra.[2]
Člověk, stejně jako ostatní savci, není schopen syntetizovat kyselinu α-linolenovou, která je proto označována za esenciální a lze ji získat pouze ze stravy. Organismus však může ALA, pokud je k dispozici, použít k syntéze EPA a DHA vytvořením dalších dvojných vazeb podél uhlíkového řetězce (desaturace) a jeho prodloužením (elongace). Jmenovitě může být ALA (18 uhlíků a 3 dvojné vazby) využita k syntéze EPA (20 uhlíků a 5 dvojných vazeb), a následně DHA (22 uhlíků a 6 dvojných vazeb). Schopnost vytvářet omega-3 mastné kyseliny s delším řetězcem z kratších může klesat s věkem. Na vzduchu jsou nenasycené mastné kyseliny náchylné k oxidaci a žluknutí.[2]
V některých novějších klinických studiích a metaanalýzách se nepodařilo prokázat pozitivní vliv omega-3 mastných kyselin podávaných ve formě doplňků stravy. Tento závěr se však netýká potravin s vyšším podílem EPA a DHA (ryby) nebo ALA (lněné semínko). Otázka vztahu různých skupin mastných kyselin (nasycené - SFA, mononenasycené - MUFA a polynenasycené PUFA) a kardiovaskulárních chorob byla diskutována v roce 2011, protože některé dosavadní názory byly zpochybněny.