Pilišské vrchy
pohoří v Maďarsku / From Wikipedia, the free encyclopedia
Pilišské vrchy (maďarsky Pilis, též Pleš[1]) je krasové a dolomitové pohoří v Maďarsku ležící Komárensko-ostřihomské župě a Pešťské župě. Má rozlohu 25 370 ha. Nejvyšším bodem je Pilis s výškou 756 m n. m.
Stručná fakta Pilišské vrchy Pilis, Nejvyšší bod ...
Pilišské vrchy Pilis | |
---|---|
Pohled z Pilišských vrchů od Nagy-Kevély | |
Nejvyšší bod | 756 m n. m. (Pilis) |
Rozloha | 254 km² |
Nadřazená jednotka | Zadunajské středohoří |
Sousední jednotky | Gerecse, Budínské vrchy, Vyšehradské vrchy |
Stát | Maďarsko Maďarsko |
Pilišské vrchy v rámci Maďarska | |
Horniny | kras, dolomit |
Povodí | Dunaj |
Souřadnice | 47°43′55″ s. š., 18°55′7″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Pilišské vrchy jsou východní částí Zadunajského středohoří mezi Budapeští a Ostřihomi. Název pochází ze slovanského pleš (slovenského pleš), což je i přímo doloženo zápisem z roku 1187 „silua…auque uulgo Ples nuncupatur“.[2] Pilišské vrchy jsou odděleny od Vyšehradských vrchů (maďarsky Visegrádi-hegység) údolím potoka Szentléleki a sedlem Két-bükkfa-nyereg (sedlo Dvou buků). Vyšehradské vrchy se často mylně přiřazují k Pilišským vrchům, přestože geologicky patří k Severomaďarskému středohoří. V pohoří se nachází asi 400 jeskyní.