Primární sektor
sektor ekonomiky státu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Primární sektor v ekonomii zahrnuje jakýkoli průmysl, který se podílí na těžbě a sběru přírodních zdrojů. Zahrnuje tedy například zemědělství, lesnictví, těžbu a rybolov.
Primární sektor má tendenci tvořit větší část ekonomiky v rozvojových zemích než v zemích vyspělých. Například v roce 2018 představovalo zemědělství, lesnictví a rybolov více než 15 % HDP v subsaharské Africe, přitom méně než 1 % v severní Americe. S tím souvisí i procento lidí pracujících v primárním sektoru, které slouží jako ukazatel ekonomické a sociální vyspělosti zemí.
Ve vyspělých zemích se primární sektor stal technicky dokonalejším – příkladem může být i mechanizace zemědělství oproti tradičnímu ručnímu sběru a sázení. Vyspělejší ekonomiky mohou také investovat další kapitál do primárních výrobních prostředků; například v kukuřičném pásu Spojených států amerických stroje sklízejí kukuřici a postřikovače vystřikují velké množství insekticidů, herbicidů a fungicidů, což vede k vyššímu zisku, než kterého lze dosáhnout při používání méně kapitálově náročnějších technik. Tyto technologické pokroky a investice umožňují primárnímu sektoru zaměstnávat méně pracovní síly – rozvinuté země tak zapojují do primárních činností menší procento své pracovní síly, místo toho mají vyšší procento zapojené do sekundárního a terciárního sektoru.
Rozvinuté země mohou díky nadměrnému bohatství udržovat a rozvíjet svá primární průmyslová odvětví. Například zemědělské dotace Evropské unie poskytují rezervy proti kolísající míře inflace a cen zemědělské produkce. To umožňuje vyspělým zemím vyvážet své zemědělské produkty za mimořádně nízké ceny. Díky tomu jsou nesmírně konkurenceschopné vůči chudým nebo nedostatečně rozvinutým zemím, které udržují politiku volného trhu a nízké nebo neexistující tarify proti levnému zboží. K takovým cenovým rozdílům také dochází v důsledku efektivnější výroby ve vyspělých ekonomikách díky používání zemědělských strojů a lepším informacím dostupnějším pro zemědělce (často i ve větším měřítku).
Některé ekonomiky dávají zvláštní důraz na základní části potravinářského odvětví (zemědělství a rybolov), čímž chtějí občanům zajistit dostatek potravin i za extrémních okolností (jakými mohou být válka, blokáda nebo sankce). Není náhodou, že zemědělská revoluce předcházela tu průmyslovou.
V české ekonomice se význam primárního sektoru dlouhodobě snižuje. Zatímco v roce 1993 se na celkovém výkonu ekonomiky podílel 7,3 % a zaměstnával 7,5 % pracujících, v roce 2013 jeho podíl na výkonu dosahoval už jen 3,6 % a uplatnění v něm nacházelo 3,9 % osob. Počet zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybářství se mezi roky 1993 a 2013 snížil o 114,7 tisíc osob, těžbu a dobývání opustilo 60,3 tisíc pracujících. V roce 2019 podíl primárního sektoru činí 2 %.