René-Louis de Voyer, markýz d'Argenson
From Wikipedia, the free encyclopedia
René-Louis de Voyer de Paulmy, markýz d'Argenson (René-Louis de Voyer de Paulmy, 2. marquis d'Argenson, comte et seigneur d'Argenson, vicomte de Mouzé, seigneur de Paulmy) (18. října 1694, Paříž, Francie – 10. ledna 1757, Château-de-Segrez, Francie) byl francouzský státník a spisovatel. Od počátku vlády Ludvíka XV. zastával jako absolvent práv řadu nižších úřadů ve státní správě, po otci zdědil v roce 1721 titul markýze. Uplatnil se také jako diplomat a v letech 1744–1747 byl francouzským ministrem zahraničí. Patřil k významným osobnostem francouzského osvícenství z řad vysoké šlechty, byl přítelem Voltaira a prosadil se jako spisovatel. Ve svých dílech se věnoval politickým a ekonomickým tématům, jako první v historii použil termín volný trh. Jeho mladší bratr Marc-Pierre de Voyer, hrabě d'Argenson (1696–1764) byl dlouholetým ministrem války a reformátorem francouzské armády v polovině 18. století.
René-Louis de Voyer, markýz d'Argenson | |
---|---|
Narození | 18. října 1694 Paříž |
Úmrtí | 26. ledna 1757 (ve věku 62 let) nebo 10. ledna 1757 (ve věku 62 let) Paříž |
Alma mater | Lyceum Ludvíka Velikého |
Povolání | spisovatel a politik |
Děti | Antoine-René de Voyer, markýz d'Argenson[1] |
Rodiče | Marc-René de Voyer de Paulmy d'Argenson[2][1] |
Příbuzní | Marc-Pierre de Voyer, hrabě d'Argenson[2][1] (sourozenec) Madeleine de Voyer de Paulmy[3] (vnučka) |
Funkce | státní sekretář zahraničních věcí intendant Valencienneského generalitétu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |