Republiky v Sovětském svazu
nejvyšší autonomní administrativní celky, na které se dělil Sovětský svaz / From Wikipedia, the free encyclopedia
Svazové republiky byly nejvyšší autonomní administrativní celky, na které se dělil Svaz sovětských socialistických republik (SSSR, 1922–1991). Na nižší úrovni byly autonomní republiky. Každá svazová republika měla v názvu geografický či národnostní přívlastek a sovětská socialistická republika (SSR). Sověty byly původně občanské výbory, které formálně držely moc, označení „socialistická“ odkazovalo na státní ideologii marxismu-leninismu. Největší svazovou republikou s největším počtem autonomních oblastí byla Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR).
Původní čtyři republiky vznikly za občanské války na území bývalého Ruského impéria, které se rozpadlo za revoluce roku 1917. Jejich sloučením vítěznými bolševiky vznikl roku 1922 Sovětský svaz. Počet svazových republik, jejich názvy a územní vymezení se měnily v důsledku územních změn, resp. expanze SSSR a v důsledku administrativních změn. Před rozpadem Sovětského svazu v letech 1990–1991 bylo patnáct svazových republik, ze kterých vzniklo patnáct nezávislých států.
Svazové republiky měly oficiálně velkou míru autonomie (vlastní ústavu a státní symboly, zajištěnou jistou míru suverenity (územní), či vlastní státní orgány), ve skutečnosti však byl Sovětský svaz uspořádán silně centralisticky a moc byla v rukou Komunistické strany SSSR.