Sarmizegetusa
From Wikipedia, the free encyclopedia
Sarmizegetusa Regia bylo opevněné hradiště sloužící od dob krále Burebisty jako vojenské, politické a náboženské středisko Dáků. Město, rozkládající se na ploše více než 30 000 metrů čtverečních se nacházelo se na vrcholu téměř 1200 metrů vysoké hory a představovalo jádro obranného systému v Orăștijských horách. Někdy bývá označováno jako rumunské Machu Picchu. Sarmizegetusa zůstala dáckým hlavním městem až do roku 106, kdy ji za druhé dácké války dobyli a zpustošili Římané. Výjevy z pádu města lze naleznout na Trajánově sloupě v Římě. Poslední dácký král Decebalus uprchl do hor, kde spáchal sebevraždu. Sarmizegetusa poté zůstala opuštěná.
Sarmizegetusa | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 45°37′22″ s. š., 23°18′37″ v. d. |
Stát | Rumunsko Rumunsko |
Sarmizegetusa | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 0,2 km² |
Správa | |
Status | zaniklé sídlo |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vítězové založili nedlouho poté na strategickém místě vzdáleném přibližně 40 kilometrů od královské rezidence kolonii nazvanou Ulpia Traiana Sarmizegetusa. Město, zalidněné veterány válek s Dáky, čítalo asi 20 až 25 000 obyvatel, disponovalo mohutnými hradbami a fungovalo jako kulturní a administrativní centrum římské Dácie. Dodnes jsou zde patrné ruiny fóra, amfiteátru a četných chrámů.