Smil z Lichtenburka
český šlechtic / From Wikipedia, the free encyclopedia
Smil z Lichtenburka (okolo 1220–1269) byl přední český šlechtic a zakladatel rodu Lichtenburků (rozrod Ronovců).
Smil z Lichtenburka | |
---|---|
Pečeť Smila z Lichtenburka | |
Nejvyšší purkrabí | |
Ve funkci: 1249 – 1251/1253 | |
Panovník | Václav I. |
Předchůdce | Borut |
Nástupce | Jaroš ze Slivna |
Narození | 1220 |
Úmrtí | 1269 (ve věku 48–49 let) |
Národnost | česká |
Choť | Alžběta z Křižanova |
Rodiče | Jindřich ze Žitavy |
Děti | Jindřich z Lichtenburka, Smil II. z Lichtenburka, |
Příbuzní | Častolov z Ronova (sourozenec) Hynek Krušina I. z Lichtenburka, Václav Žlebský z Lichtenburka, Čeněk Žlebský z Ronovce a Smil III. z Lichtenburka (vnoučata) |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Commons | Smil z Lichtenburka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se jako syn Jindřicha ze Žitavy. V pramenech se poprvé objevil v roce 1237. Roku 1246 se možná zúčastnil bitvy u Lávy. V letech 1248 až 1249 při vzpouře českého panstva zůstal na straně Václava I. a pravděpodobně se podílel na potlačování povstání. Za věrnost byl dosazen do úřadu nejvyššího purkrabího, který vykonával mezi lety 1249 a 1251 nebo 1253. Své postavení si dokázal udržet i za panování Václavova syna Přemysla Otakara II. Opustil sice funkci nejvyššího purkrabího, ale Přemysl ho často pověřoval diplomatickými misemi. V roce 1253 se například účastnil jednání s papežským nunciem Velascem. Na přelomu let 1254 a 1255 českého krále doprovázel na jeho první křížové výpravě do Pruska. O dva roky později spolu s Přemyslem neúspěšně táhl do Bavorska. Poslední bitvou, které se zúčastnil, byla roku 1260 bitva u Kresenbrunnu. V roce 1269 Smil zemřel. Z prvního manželství s neznámou manželkou po sobě zanechal syna Jindřicha a z druhého svazku s Alžbětou z Křižanova vzešli Smil II., Oldřich a Rajmund z Lichtenburka.
Smil za svůj život dokázal vybudovat rozsáhlé panství na území Železných hor a Českomoravské vrchoviny. Získal zde zřejmě rodový hrad Lichtenburk (dnes nazývaný Lichnice), podle nějž se také začal psát. Tato oblast byla velmi výnosná díky těžbě stříbra. Smil byl někdy označován jako nejbohatší český šlechtic své doby. Centrem místního dolování bylo město Brod (dnešní Havlíčkův Brod). Poblíž vlastnil také hrad Žleby a Ronovec. Měl jako první z českých šlechticů vlastní kancelář a vydával listiny s titulaturou „rytíř z Boží milosti“.