Souhvězdí Velké medvědice
souhvězdí / From Wikipedia, the free encyclopedia
Velká medvědice je významné souhvězdí na severní obloze. Souhvězdí je často chybně nazýváno Velký vůz, to je však název jen jeho části – asterismu tvořeného sedmi nejjasnějšími hvězdami Velké medvědice. Velký vůz může zejména začínajícím pozorovatelům oblohy sloužit jako výchozí bod pro orientaci na noční obloze.[2]
Souhvězdí Velké medvědice | |
---|---|
Souhvězdí Velké medvědice | |
Latinský název | Ursa Maior |
Latinský genitiv | Ursae Maioris |
Latinská zkratka | UMa |
Rektascenze | 8 h 08 m až 14 h 29m[1] |
Deklinace | +73° až +27,5°[1] |
Rozloha | 1280[1] čtverečných stupňů |
Viditelnost na zeměpisné šířce | +90° až -30°[1] |
Nejlepší pozorovatelnost v ČR | duben[1] |
Počet hvězd jasnějších než 3m | 6[1] |
Nejjasnější hvězda | Alioth (ε UMa)[1] (1,7[1]m) |
Sousední souhvězdí | Drak Žirafa Rys Malý lev Lev Vlasy Bereniky Honicí psi Pastýř |
Větší část Velké medvědice je v České republice cirkumpolární, tudíž nezapadá pod obzor. Nejlépe je pozorovatelné v jarních měsících a začátkem léta,[2] protože jeho horní kulminace nastává 15. března a naopak dolní kulminace probíhá 16. září. Sousedí se souhvězdími Draka, Žirafy, Rysa, Malého lva, Lva, Vlasů Bereniky, Honicích psů a Pastýře. Je to třetí největší souhvězdí na obloze (větší jsou jen Hydra a Panna).[1]
Souhvězdí leží daleko od pásu Mléčné dráhy a kromě mnoha galaxií se v něm ukrývá i výrazná planetární mlhovina, které se říká Soví mlhovina (Messier 97). Nejjasnějšími galaxiemi v tomto souhvězdí, které jsou viditelné i pomocí triedru, jsou Messier 81, Messier 82 a galaxie Větrník (Messier 101).[3]