Spájivky
třída řas / From Wikipedia, the free encyclopedia
Spájivky, též spájivé řasy (Zygnematophyceae, dříve Conjugatophyceae) jsou sladkovodní zelené řasy. Podle komplexních fylogenetických analýz jsou ze zelených řas původem nejbližší (sesterskou) skupinou k vyšším rostlinám (embryofytům)[1][2][3]
Spájivky | |
---|---|
šroubatka (Spirogyra spp.) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Oddělení | Charophyta |
Třída | spájivky (Zygnematophyceae) C. van den Hoek, D.G. Mann, & H.M. Jahns |
řády | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Buňka spájivek má silnou buněčnou stěnu, jedno jádro a jeden nebo dva mohutné chloroplasty. Mají chlorofyl a, b a betakaroten. Nikdy netvoří bičíkaté buňky. Většina druhů je jednobuněčných (např. krásivky), časté jsou však také vláknité, nevětvené trichální a kokální stélky. Genomické analýzy ukazují, že tvorba pravých vláknitých stélek vznikla několikrát nezávisle na sobě (aspoň pětkrát).[3]
Pro spájivky je typický způsob pohlavního rozmnožování, tzv. konjugace, neboli spájení. Při konjugaci splývají celé protoplasty, které se chovají jako isogamety. Po splynutí a následné karyogamii vzniká silnostěná zygota s inkrustovanou buněčnou stěnou, která vyklíčí po uplynutí klidového období. U vláknitých spájivek konjuguje sousední buňky jednoho vlákna i buňky různých vláken navzájem, jednobuněčné druhy konjugují ve vytvořeném slizu.
Konjugace se odehrává až na konci vegetačního období, mnohem častějším způsobem rozmnožování je nepohlavní dělení (jednobuněčné) a rozpad stélky.
Spájivky žijí ve sladkých, mírně kyselých vodách, jen málo druhů je součástí fytoplanktonu.