Střih větru
From Wikipedia, the free encyclopedia
Střih větru, někdy označovaný jako gradient větru, je rozdíl v rychlosti a/nebo směru větru na relativně krátké vzdálenosti v atmosféře. Atmosférický střih větru se obvykle popisuje jako vertikální nebo horizontální střih větru. Vertikální střih větru je změna rychlosti nebo směru větru při změně výšky. Horizontální střih větru je změna rychlosti větru při změně boční polohy pro danou výšku.[1]
Střih větru je meteorologický jev v mikroměřítku, který se vyskytuje na velmi malé vzdálenosti, ale může být spojen s meteorologickými prvky v mezoměřítku nebo synoptickém měřítku, jako jsou squall line[pozn. 1][pozn. 2] a studené fronty. Běžně je pozorován v blízkosti microburstů a downburstů způsobených bouřkami, frontami, oblastmi lokálně silnějších větrů v nízkých hladinách označovaných jako low-level jets, v blízkosti hor, radiačních inverzí, které vznikají v důsledku jasné oblohy a klidného větru, budov, větrných turbín a plachetnic. Střih větru má významný vliv na řízení letadla a byl jedinou nebo spolupůsobící příčinou mnoha leteckých nehod.
Pohyb zvuku v atmosféře je ovlivněn střihem větru, který může ohýbat čelo vlny, což způsobuje, že zvuky jsou slyšet i tam, kde by normálně slyšet nebyly. Silný vertikální střih větru v troposféře rovněž brání rozvoji tropických cyklón, ale pomáhá organizovat jednotlivé bouřky do delších životních cyklů, které pak mohou způsobit nepříznivé počasí. Koncept termálního větru vysvětluje, jak rozdíly v rychlosti větru v různých výškách závisí na horizontálních rozdílech teplot, a vysvětluje existenci tryskového proudění.[3]