Strana zelených
česká politická strana / From Wikipedia, the free encyclopedia
Strana zelených (zkratka Zelení, dříve SZ)[14][15] je česká mimoparlamentní politická strana prosazující zelenou politiku – k základním programovým dokumentům patří mj. Charta globálních zelených[16] a Charta Evropských zelených.[17]
Strana zelených | |
---|---|
Zkratka | Zelení |
Datum založení | 9. prosince 1989 |
Předseda | Michal Berg Magdalena Davis |
Místopředseda | Anna Junková Tomáš Mígl |
Zakladatel | Jan Martin Ječmínek |
Sídlo | Náměstí Hrdinů 1125/8 140 00 Praha |
Ideologie | zelená politika[1][2] environmentalismus sociální liberalismus evropský federalismus progresivismus feminismus pro-evropanismus[3][4] |
Politická pozice | středolevice[5][6] |
Mezinárodní org. | Global Greens |
Evropská strana | Evropská strana zelených |
Politická skupina EP | Zelení / Evropská svobodná aliance |
Mládežnická org. | Mladí zelení |
Počet členů | 954 (únor 2023)[7] |
Barvy | |
Volební výsledek | 0,99 % (PS PČR 2021) |
IČO | 00409740 (VR) |
Rejstřík MV ČR | 142 |
Oficiální web | www.zeleni.cz |
Zisk mandátů ve volbách | |
Poslanecká sněmovna2021 | 0/200
|
Senát | 0/81
|
Evropský parlament2019 | 0/21
|
Zastupitelstvo Prahy2022 | 0/65
|
Zastupitelstva krajů2020 | 8/675
|
Krajští hejtmani2020 | 0/13
|
Zastupitelstva obcí2022 | 140/61780
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Strana zelených vznikla krátce po listopadové revoluci na podzim 1989,[18] poprvé získala poslanecká křesla v roce 1992. Většího významu a výraznějšího vlivu na veřejnou debatu v ČR se dočkala až kolem roku 2002, kdy do ní masově vstoupili lidé z prostředí ekologických občanských iniciativ, kteří ji do té doby ignorovali.[19] Na podzim 2004 získala podruhé parlamentní zastoupení, když byl do Senátu PČR v Praze 10 za Zelené zvolen nestraník Jaromír Štětina.
Ve sněmovních volbách v roce 2006 Zelení poprvé přesáhli 5% hranici, která je potřebná pro vstup strany do Poslanecké sněmovny, kde nakonec zasedlo 6 poslanců. Zelení se stali součástí pravostředové vládní koalice, ve které zastávali čtyři ministerské posty. V následujících volbách 2010 Zelení své zastoupení v Poslanecké sněmovně neobhájili, avšak již ve volbách do Senátu v roce 2012 byli zvoleni dva senátoři, a Zelení se tak opět stali parlamentní stranou. Tou byli do senátních voleb v roce 2022, kdy mandát senátora již po 1. kole neobhájil Petr Orel.[20]
Strana má k roku 2023 přibližně 950 členů, z toho přibližně čtvrtinu v Praze. Strana má ve vrcholných orgánech i na kandidátních listinách vysoký podíl žen.[21][22]
Zelení jsou řádným členem Evropské strany zelených a Global Greens.