Sudetští Němci
From Wikipedia, the free encyclopedia
Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20. století německými nacionalisty v severozápadním pohraničí Čech. Ti tento pojem vztahovali na německé obyvatelstvo, žijící už od středověku na pohraničním území, označovaném (opět nepřesně a zjednodušeně) jako Sudety. V běžném laickém diskurzu je označení „sudetští Němci“ někdy chybně zaměňováno s termínem „čeští Němci“.
Sudetští Němci, tj. německé obyvatelstvo Čech, Moravy a Slezska | |
---|---|
Populace | |
3 až 3,5 milionů (do roku 1945) | |
Země s významnou populací | |
Země Koruny české Země Koruny české | |
Čechy Čechy | 2,2 mil. |
Morava Morava | 719 462 |
Slezsko | 332 301 |
Jazyk(y) | |
Němčina, čeština | |
Náboženství | |
Katolíci, protestanti (zejména luteráni), bez vyznání | |
Příbuzné národy | |
Němci |
Zatímco na přívržence Sudetoněmecké strany může být označení sudetský Němec použito vcelku logicky, problematické je vztáhnutí tohoto pojmu na německojazyčné antifašisty nebo osoby židovského původu. Jako zcela nesmyslné se jeví označovat jako „sudetské“ ty české Němce, kteří žili ve vnitrozemí republiky. K chybnému prolnutí obou označení došlo s rozmachem separatismu v první Československé republice, kdy Sudetoněmecká strana začala v rámci své politické propagandy termíny Sudety a sudetský Němec svévolně vztahovat na celé pohraničí obývané německou menšinou. Pod vlivem dobové atmosféry začali pak během třicátých letech 20. století tento jazykový novotvar postupně používat i česká média a čeští politici. S poválečným odsunem většiny „sudetských Němců“ z Československa bylo nakonec prolnutí obou označení dokonáno. Teprve s obnovou demokratické diskuze po roce 1989 začala většina relevantních autorů oba termíny postupně opět rozlišovat.