Velká Čantoryje
From Wikipedia, the free encyclopedia
Velká Čantoryje (polsky Czantoria Wielka, německy Czantory) je nejvyšší vrchol Slezských Beskyd v České republice. Tato dominanta již zmiňovaného pohoří vystupuje z Jablunkovské brázdy a tvoří tak jakousi protihradbu blízkým Moravskoslezským Beskydám. Celý hřeben tohoto mohutného horského masivu tvoří státní hranici mezi Českem (Moravskoslezský kraj) a Polskem (Slezské vojvodství). Hřebenem Čantoryje rovněž probíhá rozvodí řek Odry a Visly. Masiv Čantoryje má při pohledu z české strany dva výrazné vrcholy, Malou Čantoryji (865 m n. m.) a Velkou Čantoryji (995 m n. m.), přičemž Malá Čantoryje se již nachází na území Polska.
Velká Čantoryje | |
---|---|
Pohled na masiv Čantoryje z Třince | |
Vrchol | 995 m n. m. |
Prominence | 310 m ↓ Beskydské sedlo[1] |
Izolace | 12 km → Malinów → Skrzyczne |
Seznamy | Nejprominentnější hory CZ #41 Hory a kopce Slezských Beskyd |
Poznámka | nejvyšší vrchol pohoří na území ČR |
Poloha | |
Stát | Česko Česko Polsko Polsko |
Pohoří | Slezské Beskydy |
Souřadnice | 49°40′44″ s. š., 18°48′17″ v. d. |
Velká Čantoryje | |
Povodí | Odra, Visla |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název mohl vzniknout buď z označení pro místo, které bylo údajně rozrýváno čerty (čartoryja) – tento názor podporují lidové pověsti, podle nichž je hora spojována s ďábelskými mocnostmi –, nebo je odvozen z latinského označení zeměžluče lékařské (Centaurium erythraea Rafn), které se v místním nářečí říkalo čantoryjka a která byla na Čantoryji dříve velmi rozšířena a hojně se užívala v lidovém léčitelství. Existuje však ještě jiná zajímavá úvaha: Název Čantoryje měl vzniknout spojením dvou výrazů, tatarského chan (latinsky čteno čan) a latinského slova toreum; když tudy ve 13. století procházeli Tataři, postavili údajně na této hoře svému chánovi stan (latinsky Chantorium).[2]