Vicenç Riera i Llorca
katalánský novinář a spisovatel / From Wikipedia, the free encyclopedia
Vicenç Riera i Llorca (1903, Barcelona - 1991, Pineda de Mar) byl katalánský novinář a spisovatel.[1]
Vicenç Riera i Llorca | |
---|---|
Narození | 12. dubna 1903 Barcelona |
Úmrtí | 1991 (ve věku 87–88 let) Pineda de Mar |
Povolání | spisovatel, novinář a překladatel |
Stát | Španělsko Španělsko |
Ocenění | Premi Prudenci Bertrana de novella (1970) Cena kritiky Serra d'Or za literaturu a esej (1971) Cena svatého Jiří za román (1971) Kříž svatého Jiří (1985) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Po skončení občanské války žil v exilu; v Dominikánské republice a pak v Mexiku. V posledně jmenovaném státě byl zveřejněn v roce 1946 jeho nejslavnější román Tots tres surten per l'Ozama. Tato kniha je kronikou dobrodružství exilových Katalánců v Americe. Vláda Katalánska mu udělila kříž svatého Jiří v roce 1985.[2]
Před občanskou válkou pracoval jako karikaturista publikací L'Esquella de la Torratxa a La Rambla. V Mexiku přispíval do časopisu Don Timorato. Jako novinář pracoval s novinami: Justícia Social, L'Opinió, La Rambla, La Campana de Gràcia (před válkou) a Full català (Mexiko), La Nostra Revista (Mexiko), Pont Blau (Mexiko), Ressorgiment (Buenos Aires), Catalunya (Buenos Aires), Germanor (Santiago de Chile), Quaderns de l'exili (Mexiko), El Poble Català (Mexiko), Lletres (Mexiko), Veu Catalana (Mexiko), El Pont (Barcelona).