Viktorie (britská královna)
britská královna (1837–1901) / From Wikipedia, the free encyclopedia
Královna Viktorie (24. května 1819, Londýn, Spojené království – 22. ledna 1901, ostrov Wight), narozená jako Alexandrina Victoria, byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovna Indie od 1. května 1876, obojí do své smrti. Doba její vlády trvala 63 let a 7 měsíců, což je druhé nejdelší období vlády britského panovníka. Tato doba bývá označována jako viktoriánské období a je charakteristická bouřlivým průmyslovým, politickým, vědeckým a vojenským rozvojem britských území. Královna Alžběta II. (která jediná ji v délce vlády předstihla) a její manžel princ Philip byli Viktoriinými prapravnoučaty.
Viktorie | |
---|---|
královna Spojeného království Velké Británie a Irska, císařovna Indie | |
královna Viktorie, 1887 | |
Doba vlády | 20. června 1837 – 22. ledna 1901 |
Korunovace | 28. června 1838 |
Křest | 24. června 1819 |
Narození | 24. května 1819 Kensingtonský palác, Londýn, Spojené království Spojené království |
Úmrtí | 22. ledna 1901 (ve věku 81 let) Osborne House, Wight, Spojené království Spojené království |
Pohřbena | The Royal Mausoleum |
Předchůdce | Vilém IV. Anglický |
Nástupce | Eduard VII. |
Manžel | Albert Sasko-Kobursko-Gothajský |
Potomci | Viktorie Eduard Alice Alfréd Helena Luisa Artur Leopold Beatrice |
Rod | d'Este |
Dynastie | Hannoverská dynastie |
Otec | princ Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu |
Matka | princezna Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Viktorie nastoupila na trůn v době, kdy byla Británie již zavedenou konstituční monarchií a panovník uplatňoval svůj vliv jen nepřímo přes doporučení předsedy vlády. Jako královna byla tedy zejména důležitým jednotícím symbolem britského impéria, které za její vlády dosáhlo svého mocenského vrcholu a stalo se vedoucí politickou, vojenskou a hospodářskou silou tehdejšího světa.
Viktorie pocházela z německého prostředí. Narodila se jako jediná dcera čtvrtého syna krále, a to prince Eduarda Augusta, vévody z Kentu a Strathearnu, a princezny Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldské; a byla vnučkou Jiřího III. a neteří svého předchůdce krále Viléma IV. Pro svých devět dětí a 42 vnoučat dohodla manželství v panovnických rodinách po celé Evropě, a proto pak byla později nazývána evropskou babičkou. Vzájemná spřízněnost nicméně nezabránila, aby se později někteří její potomci proti sobě postavili v první světové válce. Několik Viktoriiných dětí (a patrně tedy nevědomky i ona sama) bylo navíc přenašeči hemofilie, která se tak rozšířila do různých evropských panovnických dynastií (nejznámější je případ ruského careviče Alexeje).
Viktorie byla posledním panovníkem hannoverské dynastie na britském trůnu – její syn a nástupce Eduard VII. patřil po otci již do dynastie sasko-kobursko-gothajské, která vládne Británii de facto dodnes (od roku 1917 však pod jménem Windsorská).