Zakarovská Arménie
From Wikipedia, the free encyclopedia
Zakarovská Arménie (Զաքարյան Հայաստան, Zakaryan Hayastan) bylo středověké arménské knížectví v letech 1201–1350 a vazal Gruzínského království Bagrationů. Roku 1236 se Arménie octla pod nadvládou Mongolské říše a od roku 1256 spadala pod Ílchanát Mongolů. Vládla mu dynastie Zakarovců (Զաքարյաններ, Zak'aryanner), arménská šlechta arménského nebo možná kurdského původu, mezi Gruzíny známých jako Mkhargrzeli (მხარგრძელი, Երկայնաբազուկ, Yerkaynbazuk). Historiografie hovoří o této etapě arménských dějin jako o „Zakarovském období“. V roce 1350 byla Arménie dobyta Chobánovci, dynastií mongolského původu, kteří byli nástupci zaniklého Ílchanátu.
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Stručná fakta
Zakarovská Arménie Զաքարյան Հայաստան
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Národnostní složení |
|||||||||
Státní útvar | |||||||||
Gruzínské království Gruzínské království Mongolská říše Mongolská říše (od 1236) Ílchanát Ílchanát (od 1256) | |||||||||
Vznik |
|||||||||
Zánik |
|||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Zavřít