Bitva u Mogersdorfu, někdy též nazývaná bitva u Szentgotthárdu či bitva u Sv. Gotthardu na řece Raabu, se odehrála 1. srpna 1664 jako součást osmansko-habsburských válek (1663–1664) mezi armádou křesťanské aliance, kterou vedli hrabě Raimund Montecuccoli, hrabě Jean de Coligny, markrabě Leopold Vilém Bádenský a kníže Georg Fridrich Waldeck-Eisenberg, a osmanskou armádou, kterou vedl paša Köprülüzade Fazıl Ahmed. V bitvě se mj. vyznamenal jako velitel jezdectva Jan Špork, kterému byl posléze za vojenské zásluhy císařem udělen titul říšshého hraběte.
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Zavřít
K bitvě došlo mezi Mogersdorfem v dnešním Burgenlandu a Szentgotthárdem, dnes v župě Vas v tehdejším západním Uhersku poblíž dnešní rakousko–maďarské hranice. Turci při ní byli sice poraženi, přesto se jim však podařilo 10. srpna téhož roku podepsat s císařem Svaté říše římské Leopoldem I. pro ně výhodný Vasvárský mír, v němž Leopold I. uznal tureckou vládu nad Novými Zámky a Sedmihradskem.