Brucelóza
infekční onemocnění / From Wikipedia, the free encyclopedia
Brucelóza (dříve též vlnitá horečka, maltská horečka, Bangova choroba, infekční zmetání skotu) je celosvětově rozšířené, vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění zvířat a člověka. Původcem jsou gramnegativní bakterie rodu Brucella. Název choroby, respektive jejího původce, je odvozen od jména Sira Davida Bruce, jenž v roce 1887 poprvé onemocnění popsal u britských vojáků na Maltě.[1] Primárně jde o onemocnění přežvýkavců, prasat, psů a dalších zvířat. Člověk se může nakazit od infikovaných zvířat, nemoc se však mezi lidmi nepřenáší.[2][3] Brucelóza u lidí je nejčastěji způsobena druhem B. melitensis, který je rozšířen v oblasti Středozemního moře, Blízkého a Středního východu, Střední a Jižní Ameriky.[1] Krom přímého kontaktu s nemocným zvířetem je častým zdrojem infekce pro člověka též tepelně neošetřené mléko a výrobky z něj.[4]
brucelóza | |
---|---|
Gramnegativně zbarvené bakterie Brucella spp. pod mikroskopem (velikost bakterií na obrázku je 0,5–0,7 × 0,6–1,5 µm) | |
Minimální inkubační doba | 5 d |
Maximální inkubační doba | 5 měsíc |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
U zvířat se brucelóza projevuje především potraty u gravidních samic a záněty varlat, nadvarlat a ztrátou plodnosti samců. U lidí se jedná o multisystémové onemocnění (postihuje více orgánových soustav) charakterizované horečkou, chronickým průběhem a postižením různých orgánů. Diagnostika je založena především na sérologických metodách (Rose Bengal test, ELISA, komplement fixační reakce), případně na kultivaci původce. Lékem první volby u lidí jsou antibiotika rifampicin a doxycyklin. Preventivní opatření spočívají v důsledném sérologickém vyšetřování domácích zvířat a zamezení konzumace nepasterizovaného mléka a výrobků z něj vyrobených v oblastech s endemickým výskytem brucelózy.[1] V minulosti patřila brucelóza mezi kandidáty na výrobu biologických zbraní.[5]