Duševní porucha
lidské onemocnění / From Wikipedia, the free encyclopedia
Duševní poruchy (nebo také psychické poruchy, duševní nemoci, duševní onemocnění, duševní choroby) představují skupinu onemocnění a poruch, které ovlivňují především lidské myšlení, prožívání nebo vztahy s okolím.[1] Mnoho těchto poruch bylo popsáno na základě svých specifických znaků a příznaků (symptomů), které se druh od druhu liší.
Za duševní poruchy se označují jak stavy podmíněné vrozenými dispozicemi člověka, tak i stavy, u nichž se za rozhodující příčinu vzniku pokládá vliv prostředí a/nebo zažité trauma. Otázka zdali jsou pro duševní onemocnění rozhodující vrozené dispozice, nebo vnější vlivy je předmětem mnoha diskusí a zkoumání. Současné pojetí vzniku duševní poruchy však tvrdí, že na vzniku duševních chorob se (podobně jako u jiných nemocí) podílejí tři faktory – biologické, psychologické a sociální. Tyto faktory se mnohdy vzájemně prolínají a bývá obtížné je odlišit.[2]
Osobnostní odchylka se označuje jako porucha osobnosti. Poruchy osobnosti jsou poddruhem duševních chorob. Jedná se o odchylné způsoby chování a reagování na široký okruh různých situací, které si daný jedinec obvykle uvědomuje a vnímá je jako normální, jemu vlastní. A to i přesto, že vedou ke konfliktům s okolím, což může působit bolest a utrpení jemu a/nebo ostatním.
Základem léčby duševních poruch jsou léky, které ovlivňují biologickou stránku nemoci, nezbytná je však také celá řada podpůrných psychosociálních intervencí, jakými jsou například psychoterapie, podpůrné skupiny, svépomoc, sociální práce a podobně.
Mezi rozšířená duševní onemocnění dnes patří deprese (která se globálně dle údajů WHO týká zhruba 300 milionů lidí), bipolární porucha (60 milionů), demence (50 milionů), schizofrenie (23 milionů) a další.[3] Těžkou formou určité duševní poruchy pak trpí přibližně čtyři procenta světové populace.[4] Dalším problémem, s nímž se lidé s duševním onemocněním potýkají, je také stigmatizace, diskriminace a sociální vyloučení, proti čemuž se snaží formou osvěty bojovat mnoho sociálních hnutí a neziskových organizací.[5]