Holocén
geologická epocha / From Wikipedia, the free encyclopedia
Holocén je současné geologické období, druhá a poslední epocha (oddělení) kvartéru známá proto také jako mladší čtvrtohory. Představuje nejmladší geologické období, které začalo s koncem poslední doby ledové přibližně 11 700 let před současností[1] (tedy kolem roku 9700 př. n. l.) a stále trvá.
Holocénu přecházel pleistocén, jehož poslední období se nazývá mladší dryas. Konec doby ledové charakterizovaly rozsáhlé klimatické změny – postupné oteplování.[2] Před 10 000 lety tak bylo například v Kanadě tepleji než nyní.[3] To umožnilo přechod (neolitická revoluce) lidstva od sběračství a lovectví k pastevectví a zemědělství, a tím vytvořilo podmínky pro vznik prvních civilizací. Lesy se rozšířily více na sever.[4] Jsou různé hypotézy o příčinách změn v mladším dryasu. Roku 2018 byl v Grónsku objeven velký kráter z doby před 12 tisíci lety[5][6] a roku 2020 v Sýrii jeden z mnoha předpokládaných fragmentů dopadu.[7] Hypotéza impaktu v mladším dryasu se zdá pravděpodobná.[8][9] Ovšem přechod začal již dříve a byl složitější.[10] Roli hrál i vulkanismus.[11]
Toto období se někdy označuje také jako doba poledová (postglaciál). S vědomím skutečnosti, že doby ledové se opakují (trvají cca 100 000 let) a jsou střídány kratšími dobami meziledovými, je holocén pravděpodobně nejnovější dobou meziledovou.
Na počátku holocénu vyhynulo mnoho druhů velkých savců (například šavlozubí tygři a mamuti). Ve středním holocénu populační dynamiku určovaly společenské faktory (jako násilí) a nikoli klima.[12]