Kliment Bosák
františkán, autor duchovních písní / From Wikipedia, the free encyclopedia
Kliment zvaný Bosák dle své řeholní příslušnosti k františkánům s možným příjmením Ursin byl autor textů duchovních písní činný v první polovině 16. století.[1] Ve františkánském řádu působil jako kazatel v Jindřichově Hradci. Jako i další řeholníci v té době však inklinoval k tehdy nově se objevujícímu Luteránství a církevní řád opustil, myšlenky reformace se jasně odrážejí v Klimentem napsaných textech písní (např. důraz na autoritu Bible, popření spasitelné moci lidských skutků). Kliment, pokud toto bylo jeho světské (křestní) jméno, mohl být totožný s jindřichohradeckým františkánským kazatelem a přívržencem luteránství Benediktem z Plzně (řeholní jméno), kterého roku 1524 usilovali františkáni z bechyňského kláštera z konfesních důvodů zajmout a zavřít do klášterního vězení.[2] Vzhledem k vydání jeho písní v tzv. habrovanském kancionálu mohl rovněž působit v širší skupině habrovanských či dalších náboženských skupin na jižní Moravě. Jeho přízviskem či příjmením bylo "Ursin", neboť jméno "Kliment Ursin" se nachází v akrostichu jeho písně "Král náš věčný požehnej".[3]
Kliment Bosák OFM | |
---|---|
kněz | |
Zasvěcený život | |
Institut | františkáni |
Svěcení | |
Služby | kazatel v Jindřichově Hradci |
Osobní údaje | |
Povolání | textař duchovních písní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Františkánská historiografie Klimenta Bosáka ztotožnila s o 50 let dříve žijícím a rovněž v Jindřichově Hradci působícím Klimentem de Dithmaria († 1486 nebo 1487).[4]Tato chybná interpretace se pak tradovala v historických zpracování františkánských dějin i v moderní době.[5] Často uváděná účast Klimenta Bosáka na tzv. hromničním sjezdu podobojích roku 1524 v Praze je nedoložená.[6] Není vyloučeno, že Kliment (pokud šlo o jeho světské jméno) byl totožný s jindřichohradeckým kazatelem Benediktem z Plzně, který šířil luteránství a bechyňští spolubratři se jej neúspěšně pokoušeli roku 1524 v klášteře zajmout a uvrhnout do klášterního vězení.[7] Zatím nevyřešenou otázkou je možnost ztotožnění Klimenta Bosáka s bratrským knězem Klimentem († 4. 7. 1561 v Přerově), který byl ordinován v Prostějově roku 1537, působil v Jaroměřicích a kterého rovněž jako skladatele písní uvádí Jan Blahoslav.[8]
Od Klimenta Bosáka je známo 15 dochovaných křesťanských písní. Podle hudebního historika Karla Konráda nebo františkána Bonaventury Wilhelma složil ke všem, nebo přinejmenším části svých písní i nápěv,[9] Dobroslav Orel nicméně doložil použití melodie některých jeho písní u starších českých a zejména latinských zpěvů.[10] Jeho písně byly populární jak v katolickém, tak v evangelickém prostředí. Antonín Koniáš ve svém "Klíči" nicméně nařizoval kancionály pod Klimentovým jménem odstranit.[11] Přesto týž Koniáš do svého kancionálu zařadil nejméně tři Klimentovy písně.[12]
Klimentem složené texty písní[13]
- Bože Otče, sešli nám nyní Ducha svatého
- Budiž chvála Bohu na výsosti, z té
- Děkujem tobě, Kriste, žes nás sobě koupil
- Dočkali sme času svítání, pravdy Boží
- Jezu Kriste, tys zajisté syn pravý Boha Otce
- Kdo z žalosti do radosti chce přijíti
- Král věčný vás požehnaj požehnáním, variantně Král náš věčný požehnej – píseň složil zřejmě při odchodu z Jindřichova Hradce na rozloučenou.[14]. V akrostichu[15] zde autor zanechal své jméno "Klimant Ursin". V evangelických kancionálech byla později použita jen první sloka, drouhou snad přibásnil Jiří Třanovský pro zpěvník Cithara sanctorum.[16]
- Kto se líbí Bohu, jsúc živ v šlechetnosti
- Máš to znáti, ó křesťane věrný, co tě učinil
- Ó Jezu Kriste, Pane Boží Synu
- Ó lidské pokolení, měj vždy v své pamět
- Otče náš, milý Pane, dajž nám ducha
- Pane Kriste, Bože věčný a nebeský králi
- Slušelo by nám to znáti i pilně se vyptávati
- Volám k tobě ve dne v noci, Pane Jezu
Klimetovi rovněž připisované písně:
- Aj, již má se ku svítání – píseň bratrského kněze Klimenta v Jaroměřicích, Přerově.[17]
- Chválu čiňme Bohu Otci - píseň bratra Klimenta v bratrském Šamotulském kancionálu (1561).[18]
- Lamentationes pro tribus feriis Maioris Hebdomadae ad consuetum et communem Nostri ordinis tonum collectae = lamentace na Svatý týden a modlitbu Jeremiáše proroka.[19]
Píseň K svaté Kateřině byla nesprávně připisována Klimentu Bosákovi,[20] dle akrostichu: JOHANNES lze toto dílo jasně přiřadit k františkánu Janu Vodňanskému.[21]
- Na Sinajské hoře kvítek kvete[22]
Dnes nezvěstné písně: Písničky tři o vrchnosti, O lstivém utrhání, O ženách lstivých měly být podle Jungmanna obsaženy v knize roku 1563.[23]Kliment Bosák byl pravděpodobně autorem mnohem většího počtu písní. Zatím nezvěstné zůstává dochování Klimentova kancionálu, o němž je zmínka v pozůstalosti tiskaře Jiřího Melantricha a který jej zřejmě vytvořil ve větším i menším formátu. Antonín Koniáš registruje Klimentův kancionál v osmerkovém formátu z roku 1607 a dále nedatovaný v kvartovém formátu.[24] Kliment měl být rovněž autorem nezvěstného polemického spisu O pravdě spasitedlné. Ze známých útržků, které uvedl Jan Blahoslav ve své Gramatice české lze usuzovat, že dílo bylo napsáno pod vlivem německé reformace.[25]
Vydání a edice Klimentových písní:
- [habrovanský kancionál = ] Písničky křesťanské ku cti a chvále Boží. Luleč : Kašpar Aorg, 1530. Knihopis č. 13495. Národní knihovna ČR, sign. 54 G 262, dig. kopie v databázi Manuscriptorium. Obsahuje 11 písní, jejichž autor je uveden jako "Kliment, někdy kazatel hradecký".[26]
- [miřínský kancionál =] Písně staré gruntovní a velmi utěšené. Praha-Staré Město, Pavel Severýn, 1531. Knihopis č. 05618. Utrakvistický kancionál, opět obsahuje 11 písní ale uvedených anonymně.
- [ Vorličného kancionál =] Kancionál český, Olomouc: Jan Günther, 1559, ff. 184r-185r, 331r-343r. Knihopis č. 03718. Utrakvistický.
- Písně nové. Praha-Staré Město : Burian Valda, 1588. Knihopis č. 13262. Katolický kancionál.[27]
- [Kancionál český. Sine loco et typographo, 1550–1600]. Knihopis č. 03719. Národní knihovna ČR, sign. 54 F 73.[28]
- Závorka Lipenský, Tobiáš. Písně chval božských. Praha : J.J. Dačický, 1606. Knihopis č. 17175. Evangelický kancionál.
- Klimenta Bosáka Kancional. Praha, 1607. Dnes nezvěstný zpěvník uvádí Jungmann[29], A. Koniáš zmiňuje další vydání (viz výše).
- [Dačického kancionál =] Kancionál. Praha : J.J. Dačický, 1609. Knihopis č. 03713.
- Jireček, Josef. Anthologie z literatury české, svazek II. Doba střední. Vydání 4., Praha 1881, s. 102–104. (Píseň Jezu Kriste, tys zajisté Syn pravý Boha Otce)[30]
- Kašpar, Ludvík Bohumil. Zpěvník žalmů a písní duchovních pro chrám, školu i dům. Praha 1877 (Aj, již má se ku svítání; Král věčný nás požehnej; Ó Jezukriste, Pane; Otče náš, milý Pane).
- Konrád, Karel. Dějiny posvátného zpěvu staročeského od XV. věku do zrušení literátských bratrstev, I. část, XV. věk a dějiny literátských bratrstev, Praha 1893, s. 46–64. (edice prvních slok 15 Klimentových písní, Král věčný vás požehnaj - jen 2.,3. a 5. sloka. V přílohách také vícehlasá zpracování zpěvů Otče náš, milý Panea Bože Otče, sešliž nám).
- Kancionál : společný zpěvník českých a moravských diecézí. (č. 911 - Otče, náš milý Pane).
- Mešní zpěvy. Praha, 1990, s. 177, 246.
- Denní modlitba církve. Hymny. Praha 1989, s. 36n, 81, 196. (Písně Otče náš, milý Pane; Kdo se líbí Bohu; Jezu Kriste, tys zajisté - anonymně).
- Havrlant, Jaroslav. Kliment Bosák – hledání jednoho z nejstarších českých hymnografů. In Hlaváček, Petr et al. O felix Bohemia! Studie k dějinám české reformace. Praha, 2013, s.173-194 (s. 188: píseň Král věčný vás požehnaj - úplné znění).